Doplňuji:
Ajeto, já jsem se ptala na zobrazení Venuše. Špatně jste četl otázku.
Pokud by byla odpověď k věci, stačilo vložit odkaz a nekopírovat tak
dlouhý text.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? led, anonym, Jahoda, vagra, aramah před 5121 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Určitě mezi nejznámější patří „bezruká“ Venuše –
socha.Myslím, že sídlí v Louvru.
Dále pak obraz Zrození Venuše
Doplňuji:
autorem obrazu je Sandro Botticelli
Upravil/a: 1popelka1
0 Nominace Nahlásit |
Jestli je nejslavnejsi opravdu netusim,znam Vestonickou Venusi,nalezenenou v r.1925 u Dolnich Vestonic v popelisti.
0 Nominace Nahlásit |
Pro mne je nejznámější Milétská Venuše (helénske vyobrazení Afrodity, bohyně krásy a lásky, autor naznámí). Ručičky jí stratili ještě během přepravy do přístavu. V levé ruce původně držela jablko a pravou si přidržovala klouzající látku u pasu.
Zdroj: http://darkbuch.blog.cz/0904/venuse-miletska
0 Nominace Nahlásit |
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě. Je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. Eliptická oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší výstřednost, pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší elongace je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze. Její magnituda může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.
Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu spekulací o jejím povrchu, přetrvávajících až do 20. století, kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a radarového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z oxidu uhličitého. Pro absenci uhlíkového cyklu ve formě navázání do hornin či na biomasu z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný Skleníkový efekt, který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země oceány kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi slunečního větru, což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry.[1] V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi.
Venuše byla známa již starým Babyloňanům kolem roku 1 600 př. n. l. Byla však pozorována dlouho předtím v prehistorických dobách díky své jasné viditelnosti. V Čechách jsou známy nálezy dokládající její pozorování z archeologické lokality Makotřasy z období asi 2 700 let př. n. l.[2]
Jejím symbolem je stylizované znázornění bohyně Venuše držící zrcadlo: kruh s malým křížem pod ním (v Unicode: ♀). Povrch Venuše mohl být zkoumán až díky radaru a kosmickým sondám. První úspěšné přistání provedla sonda Veněra 7 15. prosince 1970.V první polovině 90. let 20. století zhotovila americká sonda Magellan detailní mapu téměř celého povrchu planety. Tyto výzkumy přinesly poznatky o silné sopečné aktivitě na povrchu Venuše, což spolu s přítomností síry v atmosféře vedlo k domněnkám, že se na Venuši nachází aktivní vulkanismus i v současnosti, což v roce 2009 potvrdily měření povrchu v infračerveném spektru.[3] Při průzkumu snímků ale nebyly nalezeny žádné doklady lávových proudů, které by pocházely z nedávné doby. Na povrchu bylo překvapivě pozorováno jen malé množství impaktních kráterů naznačující, že celý povrch je relativně mladý o stáří přibližně půl miliardy let.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_%28planeta%29
0
před 5121 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tou „bezrukou“ Venuší mám samozřejmě na mysli Venuši Milóskou.
http://www.novinky.cz/kultura/205406-venuse-miloska-z-louvru-ma-novy-hav.html
Ajeto – děláte si srandu???
Annas se neptala na to, co je Venuše… neodpovídáte vůbec na otázku a
navíc kopírujete zbytečně dlouhý text… aspoň že zdroj
jste uvedl…
myslely jste toto?
Měkká trojhranná vyvýšenina před vulvou je tuhý tukový polštář
pokrývající stydkou kost. Nazývá se stydký pahorek (mons pubis) a někdy
je označován jako „Venušin pahorek“ (lat. „mons veneris“). Po
pubertě jej pokrývá pubické ochlupení. Podobně mohou být pokryty
ochlupením i malé a velké stydké pysky (labia). Starší český název
pahorku je hrma.
Velké stydké pysky (labia maiora) jsou kožní řasy, které zcela nebo částečně zakrývají ostatní části vulvy. Barva vnější části velkých stydkých pysků je obvykle podobná barvě na jiných částech těla, i když to neplatí vždy. Vnitřní část, kůže podobná sliznici, je obvykle růžová nebo nahnědlá. Velké stydké pysky přecházejí vzadu do hráze. Mezi nimi se nalézá stydká štěrbina (rima pudendi), v níž jsou malé stydké pysky. Vpředu přechází ve Venušin pahorek.
Vy ste niekde videli v galérii sochu, alebo portrét vášho umeleckého
diela ?
Otázka znela na umelecké dielo, vytvorené ľudskou rukou.
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |