Znáte nějaké další zmatky šířené Angličany a existuje anglický skřet?

Všechny jazyky pocházejí ze praindoevropského jazyka, rozlišilo je pojmenovánoí číslvky sto. Proto se dělí na satemové a kentumové,. V avestánštině (v avestě) se „100“ vyslovilo [satəm], proto satemové jazyky, například staroindicky satám, praslovansky sъto, litevsky
šimtas, lotyšsky simts, podobně se vyslovuje „sto“ i ve slovanských jazycích. Satemové jazyky zahrnují indické, baltské, indoíránské, slovanské jazyky, dále arménštinu, tráčtinu, albánštinu aj.
Naproti tomu se ve staré latině četlo c jako [k] a centum (číslovka 100) se vyslovila jako kentum, proto kentumové jazyky, například řecky ha katon [heketon], gótsky hund [hund], německy hundert, anglicky hundred [handrid]. Mezi kentumové proto patří jazyky germánské, keltské, italické a tocharština, tzn. ze známých jazyků němčina, angličtina, italština či řečtina.

Otázka původní výslovnosti

e však otázkou, jaká byla původní výslovnost. Zde se vyšlo z faktu, že každá hláska má své místo tvoření v mluvidlech, a navíc se předpokládá, že při vývoji jazyků se toto místo postupně přesouvá, ale že neskáče na odlehlé místo v rámci mluvidel. Víceméně jen lingvistickým konsensem byla v 19. století stanovená za výchozí hlásku palatální velára [kj] (horním indexem j označuje IPA palatalizovanou, změkčenou výslovnost). Palatální veláry jsou změkčené souhlásky vznikající na hranici měkkého zadního a tvrdého předního patra; latinsky velum a palatum[1]. Vadou na kráse této teorie je fakt, že žádný známý jazyk číslovku 100 takto nevyslovuje.

U satemových jazyků se předpokládá, že původní indoevropské palatální veláry typu kj, gj, chj se vyslovovaly stále měkčeji, až se přeměnily v sykavky, tzn. výslovnost se posouvala směrem od patra k zubům. V protikladu k satemovým jazykům stojí kentumové jazyky, ve kterých stejné měkčené palatální veláry naopak tvrdly a změnily se v obyčejné veláry (české k, g), tzn. výslovnost se posouvala od tvrdého patra (palatum) směrem k měkkému (velum). V satemových jazycích se tedy místo tvoření hlásky posouvalo směrem dopředu (ventrálně) a v kentumových dozadu (dorzálně).

Slabiny této teorie – víoc se dovíte v odkazu

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Satemov%C3%A9_a_­kentumov%C3%A9_ja­zyky

Šíření jazyků
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Indoevropsk%C3%A9_ja­zyky

Naproti tomu se ve staré latině četlo c jako [k] a centum (číslovka 100) se vyslovila jako kentum, proto kentumové jazyky, například řecky ha katon [heketon], gótsky hund [hund], německy hundert, anglicky hundred [handrid]. Mezi kentumové proto patří jazyky germánské, keltské, italické a tocharština, tzn. ze známých jazyků němčina, angličtina, italština či řečtina.

--
Proč by Angličané měnili svou výslovnost? souvisí to s historií, etymologií a systémem hlásek.
Systém anglických samohlásek je složitější. Neexistuje zde opozice krátké a dlouhé (např. a – á), ale některé samohlásky jsou pouze krátké a jiné pouze dlouhé (dlouhé jsou nejčastěji v přepisech označovány symbolem dvojtečky : (např. [uː]).
https://www.an­glictina-bez-biflovani.cz/an­glicke-hlasky-vyslovnost

Proč se jezdí v Anglii vlevo?

Historicky vzato totiž levosměrný provoz tomu pravosměrnému předcházel, a to nejenom v Británii. Má se za to, že ve středověku bylo pro převážně pravoruké jezdce, nosící zbraň na levém boku, pohodlnější nasedat na koně z levé strany. A aby se při nasedání nepletli do cesty, stalo se zvykem jezdit vlevo.

https://radio­zurnal.rozhlas­.cz/proc-se-v-anglii-jezdi-vlevo-odpoved-je-jednodussi-nez-jste-si-mysleli-7184327
Další uinformace
https://www.au­to.cz/proc-se-v-britanii-jezdi-vlevo-a-kdy-se-u-nas-zacalo-jezdit-vpravo-103066

Skřeti/ skřítci/šotci

Goblin je malé, groteskní , monstrózní stvoření , které se objevuje ve folklóru mnoha evropských kultur. Poprvé byly potvrzeny v příbězích ze středověku , jsou jim připisovány protichůdné schopnosti, temperamenty a vzhled v závislosti na příběhu a zemi původu, od zlomyslných domácích duchů po zlomyslné, bestiální zloděje. [1] [2] Často mají magické schopnosti podobné víle nebo démonovi , jako je schopnost měnit tvar . [2]

Mezi podobná stvoření patří sušenky , trpaslíci , duendové , skřítci , skřítci , skřítci a koboldi , ale běžně se používá také jako krycí termín pro všechna malá, fay stvoření. [2] Termín je někdy rozšířen tak, aby zahrnoval skřeta podobná stvoření jiných kultur, jako je pukwudgie , dokkaebi nebo ifrit .
Etymologie
Etymologie
Mezi alternativní hláskování patří gobblin , gobeline , gobling , goblyn , goblino a gobbelin . Termín „pohár“ byl použit pro označení skřítků. [3] [4]

Slovo goblin je poprvé zaznamenáno ve 14. století a je pravděpodobně z neověřeného anglo-normanského *gobelinu , [5] podobného starofrancouzskému gobelin , doloženému již kolem roku 1195 v Ambroise z Normandie v Guerre sainte , a středověké latině gobelinus v ordinaci Vitalis před rokem 1141, [6] [7] což bylo jméno ďábla nebo démona strašícího v zemi kolem Évreux v Normandii. Může souviset jak s německým koboldem , tak se středověkou latinou cabalus – nebo *gobalus , sám z řečtinyκόβαλος ( kobalos ), „darebák“, „zloba“, „skřítek“, „skřítek“. [6] Německý Kobold obsahuje germánský kořen kov- (středoněmecké Kobe „útočiště, dutina“, „dutina ve skále“, Dial. angl. cove „hollow in a rock“, anglicky „skrytý výklenek na pobřeží“, staroseverština kofi „chata, kůlna“), což původně znamená „dutina v zemi“. [8] [9] Slovo pravděpodobně souvisí s Dial. Normanské gobe „duté v útesu“, s jednoduchou příponou -lin nebo dvojitou příponou -el-in (srov. Gosselin , [11] Étancelin , [12] atd.) [13]

Případně může jít o zdrobnělinu či jiný odvozený od francouzského vlastního jména Gobel , častěji Gobeau , [14] [5] zdrobněliny Gobelet, Goblin, Goblot , ale jejich význam je pravděpodobně „někdo, kdo prodává sklenice nebo kádinky nebo šálky“ . [15] Navíc tato vlastní jména nepocházejí z Normandie, kde se slovo gobelin, gobelinus poprvé objevuje ve starých dokumentech.

Velšský coblyn , druh klepače , pochází ze starofrancouzského gobelína přes anglického goblin . [16]

Ve folklóru Goblini jsou běžní v anglickém , skotském a irském folklóru a slouží jako krycí termín pro všechny druhy zlých nebo zlomyslných duchů.
Červenka je typ skřeta, který si barví klobouk v lidské krvi v anglo-skotském pohraničním folklóru .
Hobgoblini jsou přátelští skřítci podvodníků z anglického , skotského a poutnického folklóru a literatury.
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Goblin

Goblinil v britském folkloru
https://www-spookyisles-com.translate­.goog/goblins-british-folklore/?_x_tr_sl­=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl­=cs&_x_tr_pto=sc
https://www-spookyisles-com.translate­.goog/goblins-british-folklore/?_x_tr_sl­=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl­=cs&_x_tr_pto=sc člábnk,u najdete 5 faktů o goblinech, které jste nevěděli. Najdete i video.

Najdete rozdíl mezi gobliny a hobgobliny atd,

Angličtina má spoustu mezinárodních slov, ze kterých čouhá latina jako sláma z bot. Např. technická angličtina je podle mě srozumitelnější než polština. Hlavně- angličtina neprzní slova skloňováním ani časováním. Že se vyslovuje kudrnatě, na rozdíl od psané, v tom není jediná. Podívejme se na francouzštinu: vyslovuje jen polovinu z napsaného slova, a navíc časuje slovesa.
Angličan vyslovuje cizi jména bez respektu, s vědomím, že to nepotřebuje vědět: svět totiž, v jeho očích, mluví anglicky. Malé národy se učí světové jazyky, nikoliv Angličan.