Mně se někdy stává, že z ničeho nic se čas zrychlí. Například
chystám se na autobus,
stále je dost času, nepospíchám. Přestanu sledovat sledovat čas, věnuji
se přípravám
na cestu a najednou dojde k „časovému skoku“ a už sebou musím mrsknout,
aby mi
autobus neujel. Vím, že je to subjektivní pocit, ale přesto to bývá někdy
podivné.
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, Ametyst, Savier, cappuccino před 536 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Tak čas běží pořád stejně, ale měl by sis zorganizovat akce podle důležitosti. Pokud víš, že autobus odjíždí v určitou dobu a víš, za jak dlouho to máš na zastávku, tak se podle toho musíš řídit. Pokud to nejsi schopen, tak hledej příčinu u sebe a ne v okolí.
0 Nominace Nahlásit |
To je vlastně pravda! Také to někdy pociťuji, jako by čas poskočil. Je to zajímavé. Asi věnuji něčemu nepřiměřenou pozornost. Potom mám časové “předsudky”, ale skutečnost je jiná. Ne že by mi to vadilo, ale je to překvapivé.
0
před 536 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Paule, nic si z otho nedelej. Ja to mam taky vzdycky vypocitane „na tutovku“, ale pak se stane, ze zapomenu mobil, bryle nebo neco jineho, a mam stres! A vetsinou, kdyz vychazim z domova, jeste zazvoni mobil:)
0
před 535 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pro „Kelt“: Já si nestěžuji.
Stává se mi to jen občas, do města autobusem cestuji jen zřídka (např. do
Kauflandu). Jinak mi stačí obchody, co máme u nás, v naší
„střediskové vesničce“ (Tesco, velkoochod KAMA a další). Auto už
nemám, před lety jsme poslední auto prodali, nemám už na to věk (83+).
Zatím se mi nestalo, že by mi autobus ujel, vždy to nějako stihnu. Na druhé
straně – aspoň se proběhnu 🙂