Zamilovali jste se někdy do někoho, o kom si myslíte, že je ošklivý?

Reaguji na doplňující otázku. Napadla mě slova, která vložil Saint Antoine De Exupéry do úst malému princi..

"Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné.“

krása jako taková nemá vzor, tedy neměla by mít. To, co často považujeme za krásné, je představa uměle vytvořená, jdoucí ruku v ruce s životním stylem, který je právě „trendy“. Je tedy možno se zamilovat do „ošklivého“ člověka, i když takto je to velmi hanebně a primitivně řečeno, ale budiž. Osobně si myslím, že člověk se přirozeně zamiluje do vlastností druhého člověka, než do jeho tváře či těla. Může se samozřejmě zamilovat i do jeho těla, ale ten vztah bude velmi nepřirozený a velmi krátký, jelikož půjde pouze o smyslový požitek (společnost smyslovému požitku říká zamilovanost a odlišuje jej od milovaní, což osobně nechápu ,)).
K doplnění: sympatie s krásou také nijak nesouvisí, nedovedu si představit, že by se kdokoli dokázal zamilovat do jemu nesympatického člověka ,)

Ano, stalo se mi to několikrát. Ostatní se pak ptají: co na něm vidíš? Ale o ostatních ani o vzhledu láska není.

Většinou, když se do někoho zamilujete, je pro Vás prostě dokonalý. Když jste v té „euforii zamilovanosti“, je pro Vás jedno, že protějšek má třeba větší nos, křivé nohy apod. Později možná, až tento pocit trochu přejde, si uvědomíte, že ta osoba byla pro Vás vlastně ošklivá. Až teď si uvědomíte všechny jeho či její nedostatky. Já osobně jsem toto už zažila. Potkala jsem muže, který opravdu krásný nebyl. Ale vyzařoval jakési „vnitřní kouzlo“, kterým mě jistým způsobem přitahoval. Měl smysl pro humor, dalo se s ním příjemně popovídat atd. Ale v kráse konkurovat např. Bradu Pittovi opravdu nemohl. Proto říkám, opravdu, je to možné. :)

Stalo sa, stáva sa a stane sa v histórii, že láska je zrodená z nelásky.
Pohľad lásky nevidí, čo vidieť nechce. Vidí krásu, život, nie smrť.

Doplňuji:
ďalej v diskusii

Upravil/a: led