Záleží na překladateli povinné četby?

Jde spíš o četbu doporučenou. Pojem povinná se traduje z minulosti. .

Z knih, jejich konkrétního vydání, se objeví ukázky u státní maturity, např. při rozboru textu atd. Pokud se na četbu „vykašlete“, nemusí se to vyplatit u státní maturity.

U školní maturity záleží na vašem vyučujícím, jakým způsobem četbu zkouší. Zde to nemusí být takový problém.

Překlady již přeložených děl se liší, především jazykově. Nový překlad může být horší než původní, případně naopak.
–
Máte-li zájem, přečtěte si rozhovor Terezy Jiráskové s překladateli.

Např.
„Existují dva překlady autora jménem Leonard Rosten, Tahy pana kaplana. Lidé, kteří tento román přečetli poprvé, byl v překladu Pavla Eisnera, nedají na něj dopustit, ti, kteří ho četli v překladu Antonína Přidala, mají úplně stejné pocity, a přitom, pak se tam čeština komolí vždycky různým způsobem. U Eisnera spíše po německu, u Přidala spíše po dětsku a oba tyto překlady mají své oprávnění.“

http://www.roz­hlas.cz/cro6/sto­p/_zprava/pre­klady-jiz-prelozenych-del--134124

Pokud byste u maturity rozebírala dílo z pohledu jazykových prostředků, mohou se lišit – neobjeví se výrazy knižní, naopak slova z hovorové či obecné češtiny atd.
–
Dá se říct, že ano, ale záleží na tom, jak dílo bude rozebírat.

Upravil/a: annas

Keď dvaja robia to isté, nemusí to byť to isté.
Platí to hlavne pri prekladoch, bez ohľadu na typ prekladu. Či už ide o povinné čítanie, preklad beletrie, odbornej literatúry, či preklad hovorenej reči na prednáškach, medzinárodných fórach,…
Sú rôzne znalosti, rôzne slovné zásoby, rôzne skúsenosti, rôzne chápania… To všetko sa premieta do výberu slov v preklade.
Ale platí to aj v strojových prekladoch, pretože aj tie programovali ľudia s rôznymi znalosťami, rôznou slovnou zásobou, rôznymi skúsenosťami, rôznym chápaním…

Každý překladatel jinak vládne jazykem a každý má svůj styl, záleží na překladateli co se týká formy díla, obsahově se překlady nemusí lišit.