Zabýval se někdy někdo paradoxem biologického stárnutí cestovatele v čase?

Kdybych byl opravdu velmi častý a nadšený cestovatel v čase, tak bych přece v tom jiném čase, který bych navštívil biologicky stárnul a při každém návratu do současnosti bych byl přece biologicky starší než bych měl ve skutečnosti být. To přece porušuje základní pravidlo příčiny a následku, protože v našem organismu probíhá každou sekundu tolik biologických a chemických procesů, že se to prostě musí vylučovat – a to už nemluvím o tom, že organismus cestovatele v čase by byl každou sekundu v jiném čase vystaven působení tamním bakteriím a virům což vše ještě více vylučuje.

Odpovědět

Zajímavá 0 před 1464 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 1 příspěvek, nejnovější před 1146 dny

Nejlepší odpověď

da ny

Možná ano, zatím je takové „bádání“ ztrátou času :)
Literatura, filmy a bujná fantazie člověka, má také své meze.

2 před 1464 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

hapiky

Už jsem dnes psal, čas běží všem pořád stejně, tudíž tělo či organismus nemusí brát v úvahu, že poměr času na rychle letícím objektu je jiný než na Zemi a ostatním vesmíru. Jde jen o časový poměr.
Kdyby ses vrátil do přítomnosti, tvůj syn by mohl být starší než ty atd.

Upravil/a: quentos

2 před 1464 dny

0 Nominace Nahlásit

led

Po cestách do minulosti do rovnakého časového bodu štartu na cestu nestárnem. Z pohľadu ľudí žijúcich v dobe pobytu cestovateľa časom na cestách sa čas nepohol a preto si mnohí títo cestovatelia svoje cesty časom nepamätajú.
Stárnete len v časopriestore svojho pobytu. Stárnete (telesne) ale pri myšlienkách na cesty časom, aj pri spomienkach na svoju mladosť.

Upravil/a: led

1 před 1464 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce