Za jakých podmínek, byste byli schopni vzdát se dítěte????

Normální člověk asi za žádných. Co se týče toho případu, tak určitě dvojčátka nebudou žádní chudáci, někdo, kdo po dětech touží se o ně jistě dobře postará, chudáci by byli s ní a mohli dopadnout i hůře…někde pohozeni bez pomoci, ne-li mrtví.

Za zadnych.Vzdy,kdyz si vzpomenu na Meryl Streep v Sofiine volbe beha mi mraz po zadech.

Pouze, pokud by mu to zachránilo život a opravdu nebylo zbytí. A nebo kdyby nebyl nikdo, kdo by se o dítě postaral a já třeba umírala. Tak to potom ano.

ALE JINAK BYCH SE TEDA DÍTĚTE NEVZDALA. A TO ŘÍKÁM ANIŽ BYCH K TOMU DODALA NIKDY. PROTOŽE TADY NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY NEPLATÍ. PROSTĚ BYCH TO NEUDĚLALA.

Podle mě ta matka musí mít buď laktační psychózu, poporodní trauma, nebo finanční problémy, tak velké, že se dítěte musí vzdát.

Článek na novinkách mluví jasně. Matka 11 DĚTÍ opustila dvojčata, protože už je prostě pro počet jejích nynějších dětí, nechtěla. Je to smutné! Otázkou je, proč tolik dětí zplodila a s kým. O laktační psychózu se zde asi nejedná… :( Cudáci chlapečci.

Za žádných.Jedině,když by mu naše odluka zachránila jeho dětský život!

Za žádných. Já mám i hrůzu z toho, že jsou u babiček a dědů. A bojím se toho až se mě jedna či druhá babi zeptá, zda si můžou vzít holky na dovolenou. Umřu doma strachem natož, abych se jich vzdala.
A co se týče života a smrti, tak to by byla záchrana a ne vzdání se dětí…

Za žádných podmínek bych se svých dětí nevzdala.Jsem rada že je mám takovou věc podle mého úrazu udělá jen nenormalní matka.

Já bych se dítěte vzdala v případě,že by bylo počato po znásilnění.Na potrat bych nešla a nevím,jestli bych ho dokázala mít ráda,když by mi každý pohled na něho připomínal, jak jsem otěhotněla.

Otázka asi nemířila směrem , který níže popisuji já, tedy „vzdání se dítěte“ z důvodů ROZVODU…

…ale já jsem se tenkrát před 15 lety, když jsem se ROZHODOVAL zda se rozvést či nikoli (v té době bylo mým dětem 5 a 7 let ) cítil příšerně a kdo nezažil nepochopí ☹

A pokud se ptáte „za jakých podmínek“ jsem se rozhodnul se svých dětí vzdát ?

Svým odchodem jsem dětem umožnil vyrůstat v sice neúplné rodině, ale v rodině BEZ USTAVIČNÝCH HÁDEK, které se stupňovaly, a které by na děti měly nežádoucí vliv…

Samozřejmě, že druhou podmínkou bylo, že jsem se se svými dětmi PRAVIDELNĚ vídal a jezdil na dovolené apod.

Dnes (když mám z druhého manželství 9ti letou dceru), tak si velmi dobře uvědomuji O CO JSEM PŘIŠEL… a jak bude má dcerka vyrůstat a já ji budu denodenně nablízku, tak si to budu uvědomovat více a více.

S dnešním rozumem bych už takový frajer asi nebyl a svých dětí bych se tenkrát jen tak nevzdal…

Za žádných.

Možná ještě, jak píše afro.minerva, za předpokladu, že mu tím zachráním život.

víte ,čím jsem starší,tak k těmto otázkám jsem víc a víc citlivější,obvzlášť když jsem se ve svých Abrahamovinách(50)doz­věděl,že jsem se neměl ani narodit,proto si života hrozně moc vážím,a každé ráno děkuji,že jsem ještě tady.

Kdybych k dítěti neměla citoví vztah. Takové matky neodsuzuju, protože otěhotnět můžete i když nechcete, nejsou peníze ani na antikoncepci ani na potrat. Svůj život bych za život svého dítěte nepoložila. Ani svoje zdraví (ledvinu).