Zajímavý dotaz. Vrány s krákáním za vlasy nemají nic spílečného.

Sloveso krákat má totiž dva významy, které jsou rozdílného původu.

1. hanlivě: zpívat, krákorat, bejkat od nepříjemného zvuku krá, krá…
2. bolestivě tahat za vlasy. Na rozdíl od zvuku vrány pochází slovo ze staročeského křák – keřík; chomáček vlasů. Podobnost hustý keř, kdysi husté neupravované rozcuchané vlasy. Kdo na to přišel, už se nedovíme.

SNČ
Doplňuji:
Základ slova křák je vidět v některých nářečích – užívá se sloveso křákati ve stejném významu.

Upravil/a: annas

Krákat se používalo ve spojení vytahat. vykrákat za vlasy, evantuélně za vousy.Vrány zřejmě nemají společného vůbec nic

Neni to „kárat“ ? I když se někdy říká:tys to musel vykrákorat(vy­kecat)?!