Z čeho je přesně kocovina?

Může za to zejména toxický acetaldehyd, který je metabolickým produktem ethylalkoholu. Podrobnosti ve zdroji.

Zdroj: http://www.ve­da.muni.cz/vi­te/4226-biochemie-kocoviny-aneb-proc-je-nam-po-piti-spatne

Z nezlalosti a nezodpovědnos­ti,nemíchat barvené nápoje,pít jen alkohol čistý,nebarvený a s mírou,pak bude fajn

Kocovina je stav, kdy se tělo vyrovnává s dehydratací (nedostatek vody omezuje ´práci´ organismu) a metabolity ´jedů´ (případně ještě zpracováváním zbytků oněch jedů).
„konkrétní látky“ = konkrétní metabolity (jedy) → podle toho, v jakém stavu daný organismus je, koukni na http://www.at-konference.cz/da­ta/document/20100525/0­2_zima_metabo­lismus_AT2010_1­.pdf?id=417 , na straně 4 je pěkný graf…
😉

Vznik a průběh

Kocovina vzniká jako složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle, při níž se na jeho odstraňování z těla využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C). Konzumace alkoholu má za následek únavu organismu, jelikož zpracovávání alkoholu odčerpává tělu značné množství energie.[8] Nedochází k sekreci antidiuretického hormonu[3] a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle.[2] Na vzniku se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd, což je cytotoxická látka, poškozující játra.[3]

Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a tak během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru.[3] Výsledkem kocoviny je špatná nálada, která vzniká jako výsledek biochemických poměrů v mozku. Dochází k poklesu působků a zastavení neuroneogeneze.[3] Vzhledem k tomu, že alkohol je osmoticky působící látka, dochází k natahování vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Vlivem natahování vody do buněk se mění jejich objem – roztahují se. To zapříčiní rozpínaní mozku, což se projevuje třeštěním hlavy.[8]. Společně se na bolesti hlavy ale podílí i odvodňování organismu, při němž je z těla voda vypuzována.[8]

Alkohol také negativně působí na motorické centrum člověka, což se projevuje motáním a točením hlavy.[8]

Mnohem závažnější účinky než ethanol má však acetaldehyd,[9][10] vzniklý účinkem alkoholdehydro­genázy hlavně v játrech. Čím rychlejší a intenzivnější je dodávka etanolu tomuto enzymu, tím více toxického aldehydu se dostává do oběhu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehydde­hydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou octovou kyselinu (acetát).[11] Překyselení organismu je po otravě etanolem neškodné. Život ohrožující stavy vznikají po zpracování metanolu.
Léčení

Bolehlav způsobuje zejména acetaldehyd.