Využili byste možnost odchodu do světa vám stvořeného na míru?

Tak to by bylo super, lidi nemaj fantazii, vždyť je to jen „jako“!Všude by byly obrovský zahrady,kde by si hrály děti, nikdo by se nebál, že se někde napíchnou na špinavou jehlu, každý by měl dobře placenou práci, každý stát by měl moře, rodiny by měly dům velký, jak by chtěly, zmrzlina by se točila na každým rohu, nemocnice by byly prázdné a pořád slunečno, žádné války, nic takového…tomu se říká „žít v nebi“ Kdyby to tak fungovalo, jsem tam už dnes. 🙂 Kdybych tam měla všechny svoje milované, zapomněla bych na tento svět během několika pikosekund.

pravidelně se ukazuje, že to, co bylo zpočátku vyrobeno na míru, časem zdaleka není na míru.

Co znamená „dle mého charakteru a osobnosti“? Že by všichni byli jako já? Nebo že by se chovali tak, jak bych si to já přál? V obou případech by má odpověď byla ne.

Kdybych mohl vytvořit vlastní svět dle svého uvážení, to už bych zvažoval. Problém je, že (jako asi nikdo) nevím, co chci. Tedy vím, co chci, ale nevím, zda by se mi líbilo, kdybych to dostal. Ale možná kdybych mohl udělat malé úpravy – možná trochu ubrat na sklonu lidí k násilnému chování a vzájemné nenávisti… to by stálo za hřích.

Myslím, že jestli bych si svůj předchozí život pamatoval by nic neměnilo.

svět na míru Tobě zas nemusí vyhovovat jinejm