Vyřezávali jste / vyřezáváte něco ze dřeva? Líbí se vám tento styl umění?

Když jsem měl 70, tak jsem dostal soupravu dlát a nožů na vyřezávání. Mně se tato práce vždy líbila, předtím jsem to už zkoušel s pár dlátami, které mi dal kamarád (vlastní výroby z nástrojové oceli). Moc jsem toho zatím neudělal, nejdřív jsem si musel vyrobit bytelný ponk se šuplíkama na dláta. Ten už je hotový, jako základ mi posloužil stojan ze staré brusky. Teď mám rozdělanou jednu práci znázorňující hlavu nějakého fousatého kmeta. Toto, co je na obrázku je nádhera, na kterou by jsem se nezmohl.

Lbí, občas jsem i něco vyřezal, ne však žádné sochy, ale spíše drobné předměty, hlavně ty, co potřebuji,

Nevyřezávala jsem nikdy nic. Je to pěkné, obdivuji lidi, kteří to dokážou. Ráda se podívám, ale doma bych nic takového nechtěla. Můj styl to není 🙂

Já ty řezbáře přímo obdivuju. je to krásný koníček, řemeslo i umění zároveň. Už jako osmiletého kluka mě zaujal jeden místní řezbář, který dělal krásné úly z lipového dřeva. Včeličky tam vlétaly do úst různých trpajzlíků a jiných roztodivných postav a byly krásně barevné. Možná kýč, ale tehdy jsem to ještě nerozlišoval.

Nevyřezávám. Kdysi dávno jsem dětem vytesal totem. Ten výtvor na obrázku je hnus, který bych nechtěl, ani kdyby mi platili.

Viděla jsem nádhernou lavičku ve tvaru draka, různá zvířata z pařezů a kmenů, to se mi líbí. Sama jsem kdysi vyřezala pokus o lodičku z kůry.

Tak ohledně dřeva spíše řežu a montuji, řezbář tedy nejsem (jakkoliv vlastním i nějaká řezbářská dláta (profily). Má poslední „dřevněná práce“ byla výroba „škrabalda/od­počívadla“ pro telata mojí sourosemetriky (překrmené čičinky). Ohne sranda, šlo o rozvětvený kmen buku mezi musel jsem to důkladně ukotvit jak ve stropě (tam to bylo easy, vrut 6×100 do hmoždinky, zato do podlahy se nesmělo ani škrábnout, navíc paní velkomožná měla požadavek „demontovatelnosti v případě potřeby“), protože když ty „těžkotonážní potvory“ začnou na tom řádit, tak se běžně prodávaná škrabala odporoučela na věčnost nejpozději za čtvrt roku. (A těch legend kolem toho > prý že „sisalové lano VYDRŽÍ“ – to mohl napsat jen ten, kdo nikdy kočku neviděl [ty bestie ho rozdrbaly za 4 měsíce!!]).

Mám rád práci se dřevem (pokud nejde zrovna o broušení podlahy „humlem“ nebo „kačenou“ ;) :D), rychlost obrábění, vůně dřeva a tak. Ovšem jsem spíše „konstrukční typ“, řezbářství mě zkrátka nějak nebere, no.

Ohledně toho, jestli se mi demonstrovaný výtvor líbí – POKUD je to VHODNĚ zakomponováno do celkového obrazu místa, nic proti. Může to být i pěkné (znám jeden „ranč“, kde se chovají koně a vyučuje se jízda na nich, tam to bylo tak nějak přirozené). Což tak většinou NENÍ a pak působí takové dílo jak „pěst do oka“ (uprostřed panelákového sídliště třeba). :)