Doplněno: zdá se, že se nenašel žádný fyzik. Moje teorie je, že lehčí střevní plyny nadnášejí, jako hélium ve vzducholodi. Jen ta naše vzducholoď je nafouknutá jen malinko, takže když si prdneme, nepatrně ztěžkneme. Hmotnost není totéž co váha.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Emefej, klumprt, Mravenec před 2887 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jenže ty plyny, až při normálním tlaku lehčí, jsou v těle poněkud stlačeny, takže můžou mít i vyšší hustotu (být těžší) než okolní vzduch. Jde o podobný princip na jakém funguje plynový měchýř u ryb. Tohle nemá jednoduše spočítatelný výsledek. Spokojil bych se s tím, že to dělá tak nějak zhruba nula nula prd. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Chvíli před tebou jsem tady na odpovědích vypustil čtyři a teď je mi tak lehce, báječně…
0 Nominace Nahlásit |
Ideální je pokus.
Vypusť džina třeba v tramvaji a uspořádej na místě bleskovou anketu.
Výsledek se dozvíš okamžitě.
0 Nominace Nahlásit |
Klumprt: já jsem tušil, že to nebude tak jednoduché, prdění je docela věda. Akorát se mi nechce věřit, že ten přetlak ve střevech by mohl být velký. To bych musel mít místo annusu uzavírací ventil. Nebo mimořádně silný svěrač. Ovšem ten uvolněný přetlak by nebylo možno nazvat holubem, jen snad kondorem a vetché spodní prádlo včetně plátěných kalhot by zelo dírou převelikou…
Nějaký přetlak tam určitě je, jinak by prdy neunikaly tak ochotně. Kolik atmosfér to je, to netuším.
Já trochu tuším, na atmosféry se to měřit určit nedá, Protože prdy z většiny tvoří vodík a metan. Už o tom tady byly debaty a lze najít složení na wiki. To by to muselo být stlačeno na 2 atm, což žádná dutina lidského organismu nevydrží. Na nejlíbeznější zvuk ti stačí i 0,01, či-li miliprd 🙂
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |