Vylodění v Normandií byla samostatná akce Američanů, neb Stalin žádal o pomoc?

" Otázka tzv. druhé fronty představovala po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem a jeho spojenci až do roku 1943 neuralgický bod ve vztazích mezi mezi členy Velké trojky, tedy Británií a USA na jedné a SSSR na druhé straně. .

Stalin totiž krátce po útoku na svou zemi 22. června 1941 požadoval neprodlené zahájení akcí, jež by výrazně odlehčily těžce zkoušené Rudé armádě. Teprve poté, co se po stalingradském vítězství karta obrátila v její prospěch, svůj požadavek zřetelně formuloval jako vylodění v západní Evropě."

"Proč ne dříve? Odlišná koncepce.

Američtí a britští odborníci přitom varianty invaze zvažovali již od ledna 1941, tudíž pět měsíců před zahájením operace „Barbarossa“. Jejich strategické představy se však značně rozcházely.

V dubnu 1942 se Spojenci sice dohodli na zahájení příprav na invazi, záhy však narazili na palčivý nedostatek transportních a vyloďovacích plavidel, a tudíž usoudili, že invaze není uskutečnitelná dříve než v roce 1943. Dočasný ústupek britské koncepci vedl k vylodění v severní Africe, na Sicílii a v Itálii, což invazi do Normandie oddálilo až na rok 1944.

Na teheránské konferenci Velké trojky, konané ve dnech 28. 11.–1. 12. 1943, Churchill neuspěl se svou koncepcí rozšíření spojeneckých operací ve Středomoří a na Balkáně, a naopak za Stalinovy podpory získala navrch koncepce americká, poskytující však Rudé armádě prostor k opanování východní a jihovýchodní Evropy.

Přípravy na invazi do Francie řídil od počátku roku 1943 spojenecký štáb (COSSAC), vedený britským generálporučíkem Sirem Frederickem Edgworthem Morganem."

Víc v odkazu

https://www.re­flex.cz/clanek/his­torie/95545/vy­lodeni-v-normandii-jak-hitlera-znicila-nejvetsi-obojzivelna-operace-vsech-dob.html

Především to nebyla „samostatná akce Američanů“, nýbrž celého uskupení západních členů protihitlerovské koalice. (tedy i Britové, Kanaďané, svobodní Francouzi, dokonce i naše letectvo v Anglii si v Normandii přišlo na své.

Původní americké plány počítaly (nekriticky) s vyloděním ještě v roce 1942, jak žádal Stalin. (Britové v roce 1942 uskutečnili operaci předurčenou k neúspěchu [diverzní nájezd na Dieppe – operace Jubilee], aby dokázali jak Rusům, tak především Američanům, že je to nereálné. To, že k němu došlo (a proč) až v roce 1944 je na celou knihu, mimo jiné tam sehrál roli i ten „nedostatek výsadkových plavidel“, jak píše annas. (Je to komplikované, ne že by jich nebylo dost, jen samotné loděnice v USA v roce 1943 postavili trojnásobek k operaci požadovaného množství plavidel, nicméně tato byla v gesci námořnictva (US Navy) a nechuť admirála E. Kinga vůči Britům byla pověstná.

(Sloužil jako spojenec pod britským velením v 1. sv. válce a prohlásil, že se raději propadne do pekla, než aby připustil, že některá z jeho lodí (tedy lodí US Navy) bude sloužit pod těmi „proklatými Brity“. Navíc US Navy měla své priority [boje v tichomoří proti Japoncům] a nějaké evropské události, kde se angažovala především americká armáda a Britové ho v podstatě nezajímalo.)

Tudíž i když fyzicky bylo výsadkových plavidel dostatek, administrativně jich bylo pro vylodění v Evropě naopak zoufalý nedostatek. US Navy nebyla moc ochotná je přepustit do Evropy a teprve zásah samotného prezidenta Roosevelta posunul události kupředu, čímž na poslední chvíli zachránil provedení operace Overlord ještě v roce 1944. (Je dost pravděpodobné, že v roce 1945 už by bylo vylodění zbytečné, protože Rusové by se dostali do Berlína i bez něj – což si ovšem jak Roosevelt, tak Churchill velmi dobře uvědomovali a to pochopitelně nemohli připustit.) Ostatně po roce 1943, když už bylo jasné, že porážka Německa je jen otázkou času už sami Rusové nežádali o vylodění tak urputně, v době jeho uskutečnění už v sovětské politice převládala idea „osvobodíme si celou Evropu sami pro sebe“, spíš se soustředili na požadavek „vylodění raději ve Francii, než na Balkáně“, když už to tedy musí být. :)

Primární důvody ovšem byly jednoznačně politického rázu a dá se říci, že lord Churchill odvedl pro svoji zemi POŘÁDNÝ kus dobré práce, to se musí uznat.

Upravil/a: aliendrone

Byla to společná akce Američanů, Britů a Kanaďanů. Zúčastnili se i Poláci, Češi, Francouzi a další, kteří byly zařazeni v britských jednotkách. Stalin žádal o otevření druhé – západní fronty – už mnohem dříve, ale nebylo z mnoha důvodů možné. Ještě o dva roky dříve to vypadalo, že v ponorkové válce Britové a Američané prohrají, většina pomoci Británii nedorazila a konvoje byly torpédovany ve velkém. No, naštěstí to Britové dokázali vyřešit.
V podstatě Britové otevřeli druhou frontu hned po vítězství v letecké bitvě o Británii ke konci r. 1940, kdy zahájili masivní bombardování Německa. Bohužel to nebylo moc fér, protože tam nebyly jen vojenské a průmyslové cíle (třeba Drážďany).

Upravil/a: Kepler