Víte, kdo byl Thayendanega?

Joseph Brant neboli Thayendanega se narodil v roce 1742 nebo 1743 v kraji Ohia, kde často žily a lovily skupiny Irokézů. Jeho jméno znamená „dvě dřevěné hůlky svázané k sobě“. Jeho rodiče pocházeli z mohawské vesnice Canajoharie na řece Mohawk. Jeho otec zemřel přirozenou smrtí během svého pobytu v Ohiu. Po návratu do Canajoharie si jeho matka vzala indiánského vůdce zvaného Brant, jehož dědeček „Starý kouř“ byl jedním z náčelníků, kteří v roce 1710 navštívili Anglii. Joseph převzal po svém nevlastním otci příjmení Brant.

Více na:

Zdroj: http://www.val­ka.cz/clanek_10801­.html

Joseph Brant neboli Thayendanega se narodil v roce 1742 nebo 1743 v kraji Ohia, kde často žily a lovily skupiny Irokézů. Jeho jméno znamená „dvě dřevěné hůlky svázané k sobě“. Jeho rodiče pocházeli z mohawské vesnice Canajoharie na řece Mohawk. Jeho otec zemřel přirozenou smrtí během svého pobytu v Ohiu. Po návratu do Canajoharie si jeho matka vzala indiánského vůdce zvaného Brant, jehož dědeček „Starý kouř“ byl jedním z náčelníků, kteří v roce 1710 navštívili Anglii. Joseph převzal po svém nevlastním otci příjmení Brant. Jeho starší nevlastní sestra Molly se stala třetí ženou Sira Williama Johnsona, bezpochyby to byla právě ona, kdo upozornil svého manžela na svého bratra, potencionálního budoucího indiánského vůdce. Jako mladík byl Brant přítomný bitvám u Jezera Jiřího a Fort Niagary. Když mu bylo osmnáct, byl Johnsonem poslán do indiánské školy reverenda Eleazara Wheelocka v Connecticutu, kde se mu dostalo křesťanského vzdělání a výchovy. V listopadu 1775 byl Brant Guyem Johnsonem doprovázen do Londýna, kde mu král Jiří III. udělil hodnost kapitána. Byla to první z jeho dvou cest do Anglie. Po svém návratu se Joseph Brant stal postrachem amerických osad v New Yorku a Pennsylvánii; je spojován s krutostmi ve Wyomingu, Kingstonu, Pennsylvánii, Cherry Valley, Otsego County a New Yorku. Mohawkové pomáhali britskému vojsku v bitvách o Fort Stanwix a Oriskany. Nájezdy probritských Irokézů a loajalistů byly tak ničivé, že New York apeloval s žádostí o pomoc na kontinentální kongres. V roce 1779 povolil generál Washington invazi do Iroquoie. Dvě armády pod vedením generálů Sullivana a Clintona zničily všechny nepřátelské indiánské vesnice podél řeky Genesee. Spálily ohromné množství potravin a zahnaly Senecy zpět do Fort Niagary. (John Weawer – člen Sullivanovy armády si zapsal toto: „Procházeli jsme irokézskou zemí, byl to nejlepší zemědělský kraj, jaký jsem kdy viděl. Ale pak jsme toho měli po krk. Pokaždé, když jsme přišli na kukuřičné pole, bylo nám z toho špatně, protože jsme museli všechno pálit. Káceli jsme zpočátku i ovocné stromy – jabloně, broskvoně, ale pak jich tam bylo tolik, že jsme ty poslední už nechávali. Kdejaký dům jsme spálili také. Někde to byly pěkné domy s dveřními rámy a zasklenými okny. Takové neměli ani naši hraničáři. Setník Bleecker vypočítal, že vojsko na svém tažení zničilo 160 000 měr obilí.“) Ještě následujícího jara Brant přepadával americké osídlení a pálil oneidské a tuscarorské vesnice jako odplatu za jejich podporu Američanům

Read more: http://www.val­ka.cz/clanek_10801­.html#ixzz1CPv6za00