Věříte v OSUD ?

v osud věřím, ale že by bylo ÚPLNĚ všechno pevně dáno, to si nemyslím. Je to jako v té písni od Lindy Davis, „Some Things Are Meant to Be“, ale zdůrazněme to „some“ ;{)>

V osud věřím,ale jen do určité míry.Osud se dá částečně i ovlivňovat.Vždyc­ky je několik možností našeho rozhodování a chování a je jen na nás ,kterou cestu či možnost si zvolíme.Bohužel většinou tu špatnou.

Je jisté, že osud tu vždy byl, je a bude. A je jasné, že pokud v něj budeme řídit, budou v něm existovat slepá místa, tedy věci, které jsme neudělali a o kterých si myslíme, že kdybychom něco udělali jinak, změnili bychom celý svůj osud. Říkejte si tomu, jak chcete. Ono jedna věc je osud a druhá řízení osudu. Nicméně to řízení osudu nebrání faktu, že by mohlo jít o vsugerovaný Matrix, který nám vtloukávali do hlavy, když jsme byli malí a nedělali jsme si pořádné názory na věc, i když právě proto bych řekla, že se tu mohou někdy ty chyby v Matrixu objevit a že bychom mohli změnit svůj osud. Možná bychom tím však zničili celou hru.

Osud docela připomíná šachovou hru, jejíž výsledek je každému předem určen, jen k němu lze dospět „různými tahy“, mění se pouze průběh a jeho časová osa. Směr je dán, děj je možno mírně korigovat, ale ne zásadně změnit. Jak jinak chápat třeba to, že cyklista narazí do osamoceného sloupu na krajnici nebo smrt řidiče, kterého zasáhne jen jeden padající strom? Nejsem pověrčivý, ale asi co se má stát, se také odehraje.

Kolikrát přemýšlím co by se stalo kdybych tenkrát udělal něco jinak nebo šel jinam,ale at přemýšlím jak přemýšlím dojdu k závěru že se to stalo a je to pevně dané.Nic nejde změnit co se událo.Možná nás všechny někdo řídí a vodí nás jak loutky na provázku.

Přesně, někdy si říkám, že se věci nedějí samosebou, někde je nám ubráno a pokud chceme sebevíc není nám dopřáno a jinde zasebeztresně užíváme privilegií. Ale od toho jsme lidská rasa, nikdy nejsme stoprocentně se vším spokojeni.

Kdysi mě napadla jedna myšlenka. Všichni co tady jsme (nebo alespoň většina) jste hráli na počítači nějakou hru-třeba transport tycoon nebo obdobnou víc propracovanou.
Co když s námi taky někdo hraje právě tuto hru a řídí vše co máme udělat? To co se stane může být dáno někým, nevím kým. Asi tak jako vy v té hře dáte příkaz, aby se stalo to či ono.

OSUD existuje, ale je to kniha ve ktere nikdy nebudeme umet cist až do konce. … ta jeho část, která se kolem nás ještě neodehrála je příliš dobře zašifrována 🙂

//

osud je chaos … NEPREDSTAVITELNE SLOZITY SYSTEM ve kterem takrka vse souvisi se vsim a vzajemne se ovlivnuje uz na elementarni urovni … tento chaos samozrejme stejne jako jakykoliv jiny jev pri plnem poznani vsech prirodnich zakonu teoreticky simulovat a predvidat jeho vyvoj, ale opravdu pouze teoreticky, prakticky je ta absurdni slozitost obrovskou prekazkou k tomu abychom osud dokazali predvidat … coz samozrejme neznamena ze neexistuje

osud je skutecne do nejmensiho detailu pevne dany uz SAMOTNYMI PRIRODNIMI ZAKONY, ALE NENI NIKDE PREFORMULOVANY VE ZJEDNODUSENEM JAZYCE KTEREMU BYCHOM POROZUMELI a sami ho nikdy nebudeme schopni dopredu v plne mire odhadnout

Cele generace se o neco podobneho, avsak mnohem mnohem jednodussiho snazi meteorologove se superpocitaci – predpoved pocasi na par dni dopredu. meteorogove jsou takovi nenapadni prukopnici v oblasti prozkoumavani osudu 🙂. Presto presnost jejich simulaci je tristni a ve srovnani s tim co bychom potrebovali na presnou predikci osudu .. heh 🙂 ten rozdil je obtizne si predstavit jako nekonecnost vesmiru.
Pri predikci vyvoje ve slozitych systemech se samozrejme bezne uplatnuji zjednoduseni … nepredikuje se vzajemne ovlivnovani tech nejmensich subatomarnich prvku jake existuji, dokonce se nepredikuje vzajemne interakce molekul / zareni ve slozitych systemech (coz uz by mohlo byt dost nepresne), … predvidani jevu jak se s nim bezne setkavame se odehrava tak, ze se snazime naopak trochu od lesa vypozorovat souvislosti a principy pri pohledu na tyto jevy z nadhledu/zvenci, coz samozrejme prinasi velkou nepresnost … a také zdání nepředvídatelnosti

//

i kdybychom snad skutecne na sub-atomarni urovni nekdy dokazali simulovat veskere deni na planete – treba behem roku vypocitali budoucnost v pristi vterine (tedy te vterine co se na konci vypoctu odehrala uz pred rokem), je nepredstavitelne ze bychom pocatecni stav v jeden konkretni okamzik a bez nejmensi chyby pro takovou simulaci dokazali nejak ziskat v podobe dat pro pocitac … pri samotne simulaci by stacila jakakoliv malickost – jakakoliv neznama, treba teleso pohybujici se vesmirem primo nasim smerem nebo i jen slunecni erupce … a cela takova simulace a domela predikce osudu bude velmi nepresna 🙂

podobne jako zadna lidska bytost nikdy nebude schopna cestovat z jednoho kraje vesmiru na druhy (coz neznamena ze rozponajici se hmota vesmiru sve okraje nema) stejne tak nebudeme nikdy predvidat presne osud (coz take nevylucuje jeho zrejmou existenci)

DOBRÝ DEN PANE CHANDLER.NEJSME NAPROGRAMOVANÍ ROBOTI A CELÝ NÁŠ ŽIVOT NENÍ PŘESNĚ DO SEBEMENŠÍCH DETAJLŮ NAPROGRAMOVÁN,MNĚ TO NĚKDY PŘIPADÁ VELMI ZVLÁŠTNÍ.LIDÉ VĚTŠINOU MLUVÍ O OSUDU A PŘITOM NEVĚŘÍ VE VYŠŠÍ SÍLU,KTERÁ JE ZE SVÉ LÁSKY STVOŘILA.ODKUD TEDY TEN TAK ZVANÝ OSUD SE PROPAGUJE?VŽDYť VĚTŠINA LIDÍ VĚŘÍ NA EVOLUCI A TAK,ŽE JSOU S OPICE.JAK TEDY VZNIKLA TA PŘIHLOUPLÁ EVOLUCE? TO SE PROSTĚ NĚKDE VE VESMÍRU UTRHLA NĚJAKÁ HMOTA,KTERÁ JAK ZNÁMO NEMÁ SAMA O SOBÉ ŽÁDNÝ ROZUM A JAK TEDY BEZ PŘISPĚNÍ NĚJAKÉ VYŠŠÍ INTELIGENCE ZAČALA TVOŘIT I TEN VÁŠ TAK ZVANÝ OSUD!!!JIŽ DELŠÍ DOBU TADY NEROZKAZUJI,ALE PÍŠI O TOM,ŽE NÁS VŠECHNY STVOŘIL NÁŠ STVOŘITEL-TEDY NÁŠ SKUTEČNÝ VŠEMOHOUCÍ BŮH A STARÁ SE O NÁS VŠECHNY NEUSTÁLE.BŮH VÁM TAKÉ DAL SVOBODNOU VŮLI,BUĎTO SE VYDÁTE CESTOU DOBRA A VŠEHO CO DOBRÉHO K TAKOVÉMU ŽIVOTU PATŘÍ A NEBO SE VYDÁTE CESTOU ZLA A VŠEHO CO JE S TÍM SPOJENO , NO A UVIDÍTE KAM DOJDETE.PŘEJI VÁM AŤ JE VAŠE VOLBA (a žádný osud) NAPROSTO SPRÁVNÁ.---ZDRAVÍ VÁS ZAJ-PO

Zdroj: MŮJ ŽIVOT

věřím v osud,vše je dopředu dáno,nic se neděje náhodou.