věcné břemeno

Základní třídění druhů věcných břemen spočívá v klasifikaci podle určení oprávněného subjektu. Lze rozlišovat: 1. věcná břemena působící in rem (tzv. nemovitostní věcná břemena),
2. věcná břemena působící in personam (tzv. osobní věcná břemena).

V první skupině je oprávněný subjekt vždy subjektem, který má vlastnické právo k nemovitosti. Právo odpovídající věcnému břemenu je spojeno s vlastnickým právem k ní a každý, kdo je vlastníkem této věci, je současně i oprávněným z věcného břemene. Z povahy těchto věcných břemen vyplývá, že změna subjektu není právně relevantní ve vztahu k další existenci věcného břemene a subjektem práva odpovídajícího věcnému břemenu se stává právní nástupce původního oprávněného.

Druhá skupina věcných břemen uspokojuje zájmy individualizovaného subjektu a oprávněným je pouze tento subjekt (např. právo doživotního bydlení).

Podle obsahu, s důrazem na rozdíly v povinnosti zavázané osoby, lze rozdělit věcná břemena na: 1. věcná břemena s povinností konat (vlastník nemovitosti je povinen uskutečnit konání ve prospěch oprávněné osoby, např. ji zabezpečit v nemoci a ve stáří),
2. věcná břemena s povinností trpět (vlastník nemovitosti trpí určité chování oprávněné osoby – typicky právo přechodu přes pozemek),
3. věcná břemena s povinností zdržet se (vlastník nemovitosti je povinen zdržet se určitého chování, které by mu příslušelo z titulu vlastnického práva, např. vystavět plot nad určitou výšku).