Jsemtady
Na jednu stranu dost nesmyslna.
Je potreba si ale uvedomit, ze pres vsechny poucky a prikazani atp. Si clovek a
tim spis dite osvoji chovani, ktere vidi. Muzes jim rikat co chces, jak se maji
chovat apod. ale kdyz ty se budes chovat jinak a oni to uvidi budou se pak
chovat stejne nezavisle na tom, co jim napovidas. Kdyz si s rodicema vytres
prdel a oni to uvidi, nebudou se pak rozpakovat se ji vytrit s tebou a naopak
pokud budes starostlivy a budes jim pomahat, tak se ri to pak vrati.
marci1
Toto krédo by si měli osvojit všichni. Měli bychom si uvědomit, že jak
se my postaráme o své rodiče, tak se budou starat o nás naše děti. Pokud
necháme rodiče, aby žili v osamění, bez naší komunikace s nimi, pomoci,
popřípadě je „odložíme“ do Domova důchodců, tak nemůžeme
očekávat, že se naše děti budou jinak chovat k nám. Příklady táhnou.
Chovejme se k rodičům s úctou, láskou a pochopením. Máme jim jistě co
„vracet“, za jejich lásku, pochopení a starostlivost, kterou věnovali
nám, svým dětem. A pokud naše děti uvidí, že svoje rodiče máme
v úctě, vážíme si jich a hlavně jsme co nejvíce s nimi, tak jistě nám
to také zopakují a budou si nás vážit a hlavně mít rádi. Jsem ráda, že
my to tak v rodině máme. 🙂
anonym
Mohu jen zkráceně. Kdo má děti, pochopí veškerou starost rodičů. Tedy
i kdyby nebyli vlastní, ale ti, co se okamžitě probouzeli, když se
z postýlky ozve mami. Když taťka kupuje dobroty. Když dáte dětem vše co
potřebují. Pak se dá pochopit snaha rodičů, i těch nevlastních, kteří
pro vás pracovali, chránili vás, atd. A pak přichází ta vděčnost, to
poděkování.
LucinkaLLL
Tak, jak jste se choval, chováte ke svým rodičům, tak se k Vám bude
chovat Vaše dítě. Pokud chcete, aby se k vám takhle vaše dítě chovalo,
chováte se tedy ke svým rodičům dobře. Pokud nechcete, aby se takhle
chovalo, chováte se tedy špatně :)