V jakých jednotkách měří digitální jednotky na radiátorech a kolik jedna jednotka stojí v Praze?

Poměrová měřidla neměří v žádných jednotkách, měří (a zobrazují) koeficient – proto musí být odečtení všech měřidej provedeno v krátkém časovém intervalu. Po odečtení se ´veškeré´ jednotky sečtou a poměří se spotřebovaným teplem (na patě domu je kalorimetr) a zpětně se rozpočítá cena na jednotlivé měřiče (radiátory-pokoje).
Podobně nelze říct, kolik stojí jednotka v Praze (liší se jednak podle dodavatele tepla, ale hlavně podle rozpočítané spotřeby).
___
´Mírně´ by ses mohl odpíchnout podleloňského vyúčtování (počet jednotek – cena).
Doplňuji:
Pokud se ti nepovede získat vyučtování od dřívějšího vlastníka/nájemce, můžeš se ještě pokusit ´odpíchnout´ od celkového rozúčtování (za dům) – ale bylo by to poměrně složité – výpočet ceny vytápění musí odpovídat metodice, ale není to tak, že by vždy a všude jednotka tepla (např.: 1GJ) odpovídalo nějakému počtu jednotek na poměrovém měřidle – to, co ukazují měřidla je ještě přepočítáváno podlahovou plochou bytu a případně dalšími koeficienty (pro byty v 1. nadzemním nebo naopak posledním patře, pro krajní byty)…
Přesný mechanismus výpočtu bys měl zjistit ve stanovách SVJ (nebo kdo je majitelem domu) – ale i pak ti ke stanovení přesné ceny bude chybět celková spotřeba a ´celkově´ naměřená data z měřidel.

Upravil/a: anonym

jak píše mowla… Je to jen číslo bez jednotek a vyjadřuje velice zhruba spotřebované teplo, takže by mělo mít něco společného s Wh, nebo J (ale klidně můžeš uvažovat, že je bezrozměrné a rozměr budou mít ty konstanty, kterými se bude násobit)

Konstanty kterými se to násobí při vyúčtování zohledňují typ a velikost radiátoru. Dále se spotřebované teplo rozpočítá mezi tebe a ostatní byty podle umístění bytu (zohledňuje se, že rohové byty topí více do prostoru a tím šetří teplo ostatním umístěným uvnitř budovy – takže těm rohovým na teplo přispívají ostatní obyvatelé domu)