V čem vidíte opravdovou jistotu? O co se opíráte? Dík…

Jistotu vidím v lásce,která se byt v těžkých chvílích zdá v nedohlednu. Hledám ji v sobě a ve všem. Vím,že tu stále je a bude. Cesta to není lehká,ale musím se snažit,protože jedině láska a víra v sebe mě vede dál,drží nad vodou a chrání,abych nesešla z cesty.
Opírám se tedy o lásku a víru v sebe..

Jistotu už mohu mít jen sám v sebe. V tomto státě se jistoty ztrácejí dříve, než vznikají nové.

Jistoty člověka jsou dvě. Ta první je podstatou pro tu druhou, v našem vnímání ta poslední.
Opírám se o cokoliv. Jen teď v mrazu si dávám pozor, abych se holou rukou neopřel o kovové předměty.

Někdy bych lízal značku než být laboratorním dělníkem. Když už nemůžu dělat tradiční zednickou práci protože ten chce bandážovat 1 elektrorozvod, 2. ne, jindy za den postavit RD, to se musí zažít. Drží mě myšlenka udělat si kávu v práci když já chci i když ten nechce abych ji měl. Kdybych prohrál, žiji v koncentráku. Jinak je to jistota těch nejnižších, jistota plebsu. Nikoli, že nechám letos opravit spárování bazénu v přízemí, ale že zatím nemusím cestovat za prací nějakých 50 km. Opravdová jistota nastává, když už si roky nepřičítáte, ale od určitého roku odečítáte. Opřít se o částečky světa. O lopatu, o část vědění, o nesmysl, o štamprli, ještě zde žádná nebyla tak to napravte, nebo o to, že není překážka v ukončení dat z internetu a věnovat se životu, je spoustu lidí kteří se opírají o budoucnost svých vnoučků vnoučat, mají i v zimě hodně práce, někteří lidé mají i radost. Ale horší je to ve městě, tady je víc času na internet a málo na lidi, potřebuji někoho koho se zeptám jak? A dozvím se to. Takže já jsem na tom dobře. A taky určitou část jistoty vidím zde a věřím že jsou tu lidé. A tu jistotu v tom cizím městě na kterou se ptáte, kdy jsem se měl stát obětí a ztratit se ze světa, to byla v Boha.

Zdroj: http://mp.mes­tokyjov.cz/Sta­lo_se/2011.html