Už jste někdy vyřkli: Jen přes mojí mrtvolu"?

Zatím ne, ale už bývalo někdy namále, ale včas jsem zabrzdil.

Odpověď na první část otázky: s ohledem na tu skutečnost, že mi bylo dvacet už skoro dvakrát, tak ano, určitě už jsem to někdy v životě vyslovil.

Odpověď na druhou část otázky: nevím, žiju teď a tady. Co bylo bylo, naučil jsem se s tím žít a neřeším. Co bude neřeším, protože za hodinu můžu být tuhý, ovlivňuju to tím, co dělám tady a teď.

Takže, opravdu, nevím. Není to zase slovní spojení, které bych říkal 3× denně. Letos jsem to určitě neřekl. 🙂

Nehazardujem, čo keby to náhodou niekto zobral doslovne a vykonal by trestný čin. Viete prestaviť tie následné opletačky s políciou za trestný čin nabádania k vražde. Ešte aj posmrtne mať opletačky so zákonom… to teda nie, tak radšej žiadne „Jen přes mojí mrtvolu“, ale ostať živá a bez problémov so zákonom