Už jste někdy unikli smrti z pařátů?

Jo. A představ si, že mi bylo teprve 26 let. Mimoděložní těhotenství, vnitřní krvácení, zkolabovala jsem ve městě a sanitka mě vezla rovnou na sál. Zajímavý je, že když jsem byla při vědomí, tak, i když jsem nevěděla, co mi je, poznala jsem, že je to hodně zlý a že jde o život.

A mám ještě jeden zajímavej zážitek se svou fenou, taky měla vnitřní krvácení. Jen tiše bez hnutí stála, naježený záda bolestí. Co v tu chvíli vyváděla naše druhá fena, její dcera, to jsem ještě nezažila. Šíleně kňučela, pořád jí očichávala břicho a skákala na mě, jako kdyby říkala: „Dělej něco, jde o život.“ Tak rozrušenou jsem ji nikdy před tím ani potom neviděla. Poznala to, že je zle. I bez doktorátu.

Jo, se Ti povedlo! 😁
Smrti asi ne, jen různá zranění nějak přežívám docela dobře…

• Ve čtyři ráno jedu na kole z hospody a upadnu, trošku mě bolí rameno, druhý den na chajdě dodělám obklad v koupelně a jedu domů, další den těžkou zbíječkou bourám betony – po letech zjistím, že jsem měl zlomenou klíční kost…
• V osm ráno sedím v nonstopu a šéf volá, abych urychleně dorazil do práce, tak si zavolám taxika ať trošku spěchá. Na křižovatce asi v 70tce mu tam vlítnul magor, kterej z protisměru odbočoval. Tak jsem hlavou vyndal přední sklo, pak mě airbag zarazil do sedačky i s cigárem v hubě. Taxikáře vezli naležato do Vinohradský, já jsem nastoupil do tramvaje a pokračoval do práce. Takže kecy, že náraz s airbagem bez pásů je smrtelný jsou nesmyslný. Kdyby to byla pravda tak už tady dneska nepíšu…

Ano.
S ohledem na prostor Vesmíru, tak kousek od nás bouchl Černobyl.

jednou se mi něco takového poštěstilo, byl jsem se školou na lyžáku, spadl jsem (podruhé za ten den :) ) a asi 10 sekund na to cítím, jak mě něco odhazuje metr a jak nemůžu dýchat, následně vidím nějakých 10 metrů přede mnou zvedlý sníh a rotujícího poláka. Hned za mnou přijel učitel se školníkem a začali mi pomáhat to rozdýchat. naštěstí jsem neměl roztrhlou novou, drahou bundu ani záda. kdyby ten polák tehdy nenadskočil, asi bych to jen tak nerozchodil, nevím, jestli by se do mě ty lyže mohly zapichnout, ale i kdyby mě s sebou na ně nabral, bolelo by to a viděl bych to na nejedno zlomené žebro, při mém štěstí by mi i některé z nich propichlo plíci :D

takže odpovědí je ano :)

No jo, jednou sem byl u řezníka na návštěvě a ten měl syna, kterýmu bylo 18. Byl ožralej a nějakej agresivní, tak vzal pistoli na zabíjení prasat a dal mi jí k hlavě. Měl sem docela strach, ale věděl jsem, že neni nabitá, tak sem ti z tý hlavy strhl a ona nabitá byla.. Tak to bylo moje takový největší štěstí, že to nezmáčknul. Jinak jezdím extrémní sport- freeride na kole a to je taky docela masakr

V r.1964 jako16ti leté mládě(učedník) na hutích jsem unikl smrti když po opuštění prostoru u sázecí pece na válcovně č.7 v SONP Kladno po výpadku el. proudu spadli z magnetu jeřábu 2 ingoty každý o váze 5 t. a to pouhé 3m do místa kde jsem před tím stál. V životě jste neviděli tak rozklepanýho maníka jako jsem byl já, nehledě k tomu že sem se musel jít okamžitě přebalit.

no zatim unikam …!!

Ano unikla,ale chci na to zapomenout-strach a hruza,des a nejistota ,to uz nechci zazit!

Unikl a už ne jen jednou. Na vánoce se ani nehodí na takové věci vzpomínat.

ano,před pár lety jsem stahoval lakatošem dřevo z lesa, abych to ubrzdil z kopce jel jsem šikmo,po najetí na pařez sem se převrátl i s traktorem a kutálel se dolů,LKT má velmi pevnou kabinu takže se mi v kabině nic nestalo,jenže při poslední otočce skoro pod kopcem jsem z něj vypad a traktor mě zavalil..Co si tak vpomínám tak jsem měl zabodlou v břiše větev. Pak jsen vím že kolega s druhým lakatošem ,navijákem zvednul toho mýho aby na mě neležel a pak už jen vím,že přjeli hasiči a pak jsem se probral v nemocnici.
Kdo ví jak by to dopadlo kdybych tam byl sám.Štěstí bylo,že ten lakatoš zůstal položený na pařezu,takže mě nezavalil celou vahou(což je skoro 9 tun),kolo mě přimáčklo na nějaký zbytek neodvětveného starého kmene a kus větve se mi zapích do břícha.