A velmi vysoce bodovaný – 7 bodů a možný zákaz řízení na 1–6
měsíců.
Dělají to často dobrovolní dárci orgánů- motorkáři, cyklisté, ale
i dodávky a jiní blázni.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? led před 800 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Podľa môjho názoru, bez ohľadu na reči užívateľa Filip84, keď bliká
červené návestie (aj akustickým doprovodom) pred prejazdom železničnej
koľaje, stále platí zákaz vstupu a prechodu cez koľaje bez ohľadu, či
vlak vidíte, počujete, alebo nie. Nemôžete vedieť, či na trati nejde iný
vlak.
Prečo takto?
Kto už raz videl obete zachytenia vlakom, určite vie, prečo to bliká a
zvoní. Ja som takého, nazvime ho napríklad Filipa, videla, dokonca sa pozrel,
než vstúpil do koľajiska, ale v panike medzi náhle spustenými rampami
utiecť už nestačil. Nikdy nespoliehajte len na rampy, keď bliká červená,
bleskovo koľajište opustite. Tých pár minút čakania v bezpečí je
zdravšie než sa stať obeťou zlého rozhodnutia. Nerobte zbytočne zo seba
hrdinu!
0 Nominace Nahlásit |
Delaji to vsichni, vcetne chodcu. Troufam si tvrdit, ze to drtiva vetsina lidi vi. A oznacovat motorkare za darce organu je na hony vzdaleno realite.
0 Nominace Nahlásit |
Pomalu, hodně pomalu.
Vy jste vždycky strašně rychle hotoví s tím, že něco je přestupek / trestný čin, někdo spáchal přestupek / trestný čin atp. Něco je maximálně skutkem, který vykazuje znaky – trestného činu, přestupku atp.
Předmětem trestního práva hmotného je skutek, jehož nedílnou součástí je zavinění a typová nebezpečnost skutku pro společnost. Ano, u přestupků je typově menší, mnohem menší, než u soudně trestných činů, ale pořád tam je.
Jiná typová společenská škodlivost bude, když projede řidič v případě, který Ty popisuješ, přes přejezd ve Studénce, nebo prostě přes jakýkoli vícekolejný přejezd na vícekolejné trati, a jiná bude, když na trati, kde projedou tři osobní vlaky tam a tři zpátky o weekendu a nákladní doprava je „toho času zastavena“ od roku 1997. Pokud je to jednokolejná trať, spadnou šraňky, projede Šukafon, a chauffeur, aniž by čekal, až ty šraňky dokončí blikání, projede, tak má 100% jistotu, že mu absolutně nic nehrozí. I kdyby tam toho dne měl jet mimořádný vládní vlak, nebo výlet cestovatelů, nebo montážní vlak, nebo co já vím, tak tím, že to je jednokolejná trať se zjednodušeným řízením dopravy podle předpisu SŽ D3, tak žádný vlak, ať už stejným, nebo protivným, směrem nevyjede, dokud ten vlak, který projel, nedojede do místa křížení, kde se nahlásí dirigujícímu dispečerovi, a ten pustí další vlak.
Nenapadá mne, v čem by spočívala, přesně v tomto případě, jakákoli škodlivost skutku pro společnost. To, že je něco formálně zakázáno, neznamená, že to je hmotně trestné, i když je to jako trestné formálně zakotveno. Materiální stránka věci je minimálně stejně relevantní, jako ta formální.
0 Nominace Nahlásit |
Pokud si zvyknou ten přestupek páchat, už to vnímají jako běžnou rutinu a ne jako přestupek. Pokud projel vlak a zvedají se závory, je stále ještě vjezd na přejezd zakázaný, dokud nebudou závory úplně zvednuté a nezhasnou červená světla.
Na druhou stranu by se signalizace na přejezdu měla spouštět až krátce předtím, než po přejezdu pojede vlak, ne už ve chvíli, kdy se vlak chystá nejdřív zastavit v zastávce, když až po několika minutách stání v zastávce se zase rozjede a až potom projede skrz přejezd. Pokud se přejezd zavírá i kvůli stojícímu vlaku, svádí to řidiče k nerespektování signalizace.
0 Nominace Nahlásit |
Priznám sa, že ja som tiež nie vždy čakala, keď nič nešlo, hlavne ako
bolo na obidve strany do ďaleka vidno, ale dve príhody ma od ďalšieho
hazardu odradili.
Prvýkrát sa mi to stalo, keď tlaková vlna odrazu zjaveného vlaku mi
„postrapatila účes“ a druhýkrát pri pohľade o ktorom píšem
v odpovedi. Ak také niečo zažijete, isto vás to odradí od ďalšieho
hazardu s vlastným účesom, alebo, nedajbože, životom.
Ps. podobné niečo, aj keď to nebol vlak, ale iba „auto“ a dieťa, ktoré
vošlo na prechod, keď svietil červený semafor. Krv som zo seba umyla, ale to
letiace dieťa a zvuk jeho unikajúceho života stále vidím a počujem.
Výstražné znamenia majú svoj zmysel! Neriskujte!
Filipe, tady jde hlavně o případ, kdy se stává, že po projetém vlaku a zvedlých závorách dojte k dalšímu zavření závor a průjezdu dalšího vlaku, kdy světelná signalizace stále bliká červeně. Stává se tak velmi snadno, že řidič zůstane i s vozidlem uprostřed přejezdu mezi závorami. A to už je velmi společensky škodlivý čin. Konal – zahájil jízdu i přes blikající světla a následkem způsobil ohrožení sebe i cestujících ve vlaku.
Ale to já vím, ale pak se zeptej, proč jsou lidé tak pitomí, že zcela irracionálně riskují svůj život, zdraví a ohrožují provoz veřejné dopravy. To je otázka psychologická, sociologická, ergo filosofická, a ano, dá se na ní odpovědět.
Ale Ty se ptáš, jestli si lidé uvědomují, že se dopouští přestupku. Já Ti pouze říkám to, co tady říkám pořád dokolečka dokola: že platí praesumpce neviny, že o tom, co je a co není přestupek, a kdo je jeho pachatelem, rozhodne s konečnou platností až krajský soud, jinak věcně a místně příslušný správní orgán, a do té doby můžeme pouze říci, že osoba je podezřelá ze spáchání přestupku, či že skutek vykazuje znaky přestupku.
Protože pokládáš otázku z oblasti práva, držím se práva. A právo takové je, je to jeho vlastnost, nikoli vada, je kogentní a velmi malicherné. Tak se nediv. 🙂
Maravenec, máte pravdu. Tak to funguje v praxi, napriek Filipovej
teórii.
Treba si uvedomiť, že teória je krásna, ale prax tragická.
Filip ale to dlouhé pojednání píše o <…když na trati, kde projedou tři osobní vlaky tam a tři zpátky o weekendu a nákladní doprava je „toho času zastavena“ od roku 1997. Pokud je to jednokolejná trať, spadnou šraňky, projede Šukafon…>
Takže v tomto případě opravdu reálně po projetí jednoho vlaku je
reálně volno s vyjímkou malé možnosti nějaké opravdu krizové
situace.
Jinak souhlasím s tím, že pravidlo je pravidlo a pravidla nejsou od toho,
aby se porušovala. Člověk, co si na to porušování zvykne u něj někde
v Horní Dolní, se pak s velkou pravděpodobností stejně zachová
i u vícekolejné trati z Prahy do Ústí, kde není problém, aby během
10 minut projeli 2 rychlíky, 2 osobáky a 3 nákladní vlaky bez zvednutí
šraňků, nebo právě jen s takovým 10 sekundovým nadzvednutím, kdy už
zkrátka spousta lidí má za to, že má volno.
Popravdě když člověk čeká před závorama 10–15 minut, většinou už nervy pracují a i ten nejklidnější začně přemýšlet, jestli má zapotřebí, aby z něj železničáři (obecně – instituce, ajznboňáci neberte prosím osobně) dělali vola.
(Žiju v místech, kde kvůli provozu opravdu není problém těch 10 minut u závor čekat)
Jasně, ale Ty o koze, já o voze.
Já se vůbec nebavím o dodržování, nebo nedodržování, pravidel. Já pouze poukazuju na to, že trestnost skutku (lhostejno, zda jde o skutek trestný soudně, či správně) v sobě kummuluje zavinění, a k zavinění je potřeba, aby byl skutek nebezpečný / škodlivý pro společnost.
Proto říct o někom, že „se dopouští přestupku“ může, s konečnou platností, pouze soud, no a jinak věcně a místně příslušný správní orgán. My můžeme leda tak říct, že jednání vykazuje znaky přestupku. V tom je celá pointa.
Já Tě tedy spíše hájil s ohledem na příspevek Mravence a led, Rozhodně nějakou „právní postižitelnost“ neřeším.
Ale teď se musím proti Tvým trvzením poněkud vymezit. Ty tu operuješ s tím, že o nějaké trestnosti skutku může rozhodnout jen správní orgán nebo soud. Ale to není pravda. Bavíme se tady o činech obecně. Nikoli o nějakém konkrétním případu. Pak lze informaci o trestnosti najít v zákonech a není třeba čekat na soud. Soud (ev. oprávněný orgán v přestupkovém řízení) pak bude řešit, zda se skutek stal či nestal, zda se jej dopustila či nedopustila konkrétní osoba, zda se na případ nevztahují některá pravidla, která by trestnost vylučovala apod.
To zda se skutek stal či nestal je naprosto jiná kategorie než to zda za skutek bude či nebude někdo odsouzen a potrestán.