Utéct z baráku?

Situace se má tak, že mě rodiče přistihli s marihuanou a zjistili že mám (ex)přítele. Jsem proto zavřená v baráku už více než půl roku, nesmím nikam s nikým ven, jen do školy a ze školy domů. Samozřejmě to byl hrozný šok ze dne na den nemoct chodit ven, vídat se s kamarády apod. Dostávala jsem se z toho šoku alkoholem a tajným chozením do baru v noci o víkendu. Ale takhle taky nejde žít navěky – vycházet ven v noci jak upír, nemoct si užívat sluníčka atd.

Jak to už trvá dlouho a má to trvat minimálně další dva roky, mám prostě pocit že to moje hlava už nevydrží. Chápala jsem, že jsou rodiče naštvání, ale kdyby to vězení netrvalo tak dlouho… chybí mi moct chodit na procházky, vídat se s lidmi atd. Každým dnem mi ta sebraná svoboda vadí víc a víc, je vyčerpávající chodit ven v noci, když musím fungovat i ve dne a do toho se nezbláznit.

Jednu sobotu v noci jsem se v baru seznámila s mým nyní současným přítelem, který mi pomohl přestat smutek utápět v alkoholu a dokonce jsem úplně přestala hulit a je mi díky němu o trochu lépe. Vídáme se pouze o víkendu v noci, což jakoby neni úplně normální a hrozně to vyčerpává. Chce mi pomoct a osvobodit mě. Kromě téhle zapeklité situace mi rodiče způsobili nespočet traumat z dětství, vždy mi dávali najevo že jsem pro ně jen kus hadru. Nikdy jsem proto náš barák úplně nemohla nazývat domovem, necítím se tu dobře. Za 3–4 měsíce bych se k příteli mohla teoreticky nastěhovat.

A teď přichází otázka – co mi vlastně může policie udělat, když uteču z baráku a rodiče mě budou chtít hledat? Mám v plánu nechat vzkaz, aby se mě nesnažili kontaktovat.

Prosím pitomé připomínky si nechte pro sebe, zajímá mě, jestli mě jako může policie odtáhnout k rodičům nebo jak to funguje? 18 mi už bylo, ještě studuju.