Avatar uživatele
zjentek

Určují překážky šlechetnost našich domnělých cílů, anebo svou existencí jen pomáhají s orientací při jejich vytyčování?

Cíle a překážky.


Ad aliendrone: Pátral jsem v análech....­....... kdepak, žertuji.

Kdesi vzadu hluboko v mozku to bylo zasunutý… asi v nějakým laloku.

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, hapiky, aliendrone před 2480 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

TWL – to kdes vyhrabal? ;) :D :D

K první části – NE a to i v případě reálných cílů.

K druhé části – dělá mi problém pochopení ORIENTACE na DOMNĚLÝ cíl, zároveň s jeho VYTYČOVÁNÍM. Trochu mi to připomíná otázku, jak se na 100% trefit nenabitou puškou do neexistujícího cíle. :D :D :D

Je pozdě a nemám sílu nad tím koumat, snad ti pomůžou jiní. :)

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
annas

Možná vám částečně odpoví moje otázka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-maly-ten-kdo-zna-jen-maly-cil-neni-to-individualni-vzdyt-velikost-cloveka-a-cilu-se-prece-nezjistuje-na-startu

--
Překonání překážky nemusí vždy být šlechetné. Někdo může překážku podlézt, jiný obejít, další ji přeskočit a dosáhnout toho, co chtěl. Vždy se nemusí strefit,
Pokud se šlechetný člověk dostane ke hvězdám, možná by měl mít tmavé brýle, aby ho nikdo nepoznal a zůstal anonymní. Činy mluví za něho …

Při šlechetnosti tedy dotyčný nečeká na oplátku … Je vítána, často je spojovaná s altruismem, ale …

I šlechetný člověk může být darebák, postrádá-li čest.

Někdo si stanoví cíle malé, jiné velké, ale každý má jiné měřítko na velikost či malost cíle. Záleží na každém jedinci.


V životě běžíme štafetu, věříme, že do cíle doběhneme co nejpozději, překonáme překážky..... snažíme se dělat to, co považujeme za správné … že bychom si překážky vytyčovaly? Objeví se samy – někdy je nutné jít po nesprávné cestě, abychom se správně rozhodli a vrátili se …

Není to od osudu „šlechetné“, že nám dává novou naději?

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Taky mi dělá potíže pochopit otázku, ale v mém případě to asi bude tím, že jsem se ještě pořádně nevzbudil a palice ještě není v provozní teplotě, kolečka mi šrotují jen ztuha. Takže to chápu asi takhle: málokdy se vyvíjí vše podle vlastních představ, pokud vytrváme i přesto, je nám to jen ke cti. Taky nám překážky dokážou pozměnit původní cíl, když zjistíme, že realizace by nás stála mnoho sil neúměrných výsledku. Prostě se vrátíme nohama na pevnou zem.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
hapiky

Různých domnělých cílů může být mnoho, také i konec světa. Tam žádná překážka šlechetnosti ani žádné pomáhání s vytyčováním orientace nehrozí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Velcí lidé se stávají velkými tím, že udělají nějaké skutky, činy, které nikdo před nimi neudělal, protože se obávali, atd, zkrátka se zalekli překážek. Našli se jedinci, kteří věřili, že člověk může létat, vstoupit do kosmu, že se podaří vyléčit nemoci a jiné. Někdo musel být první a po něm se vydali další. Každý asi touží vydělat milion, vstoupit na vrchol Mont Everestu a pod, ale 99% se zalekne překážek. Je mnoho povolaných ale málo vyvolených.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

Teda byly doby, kdy jediné zasunutí, které mě zajmalo bylo úplně jiného typu – koukám, že už máš také to nejlepší za sebou, tak vítej v klubu! ;) :D :D

Na druhou stranu – pořád lepší pátrat v análech, než v análu ANEBO jako já – v kanálu, kam mi zmizely o víkendu klíče. Však to znáš, parkoviště rozlohou jako kráva, ale klíče si spadnou ausgerechnet rovnou do něj, blbý, BLBÝ KLÍČE!!! Ještě teď z toho mám pupínky a s obavami mudruju, zda-li neplatí: „Jaký pán, takový krám“! Boužel mi vychází, že platí, to je situace, že se jednomu chce bleet! :) ;)

před 2480 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek