Umíte si věci šetřit?

Umím, snažím se šetřit vše co mám, neni to nějak cílené, mám takovou povahu již od mala.

Ano, umím.

Tablet mám už více než pět a pořád funguje. Přitom nebyla nijak drahý. Hodinky mi vydržely dokonce více než deset a před několika měsíci jsem k svátku dostal nové. Náš rodinný PC je už sice pomalý, ale starý hry na něm fungují dobře. Je mu přes 12 let.

Umím tedy s mým majetkem i s cizím zacházet hospodárně.

Nekdy je to tezke, setrit a opatrovat veci, kdyz je tak snadne, poridit si nove. Vyrobci nas primo nuti ke koupi. Proto se taky spousta veci neda uz opravit, nebo se ani nesezenou nahradni dily. U elektrospotrebicu je ale nejake setreni spis naskodu. Je lepsi je vymenit.
U obleceni je to spis proces, ktery se odehrava v hlave. Spousta lidi neustale nakupuje nove veci, aniz by je skutecne potrebovala.
Kdyby si lidi obcas udelali cas a podivali se na ty hromady odpadu, treba jen toho textilniho, tak by mozna alespon o trochu zmenili sve mysleni.
Ja si veci vazim a umim je setrit, ale obcas i rada neco vyhodim anebo s radosti posunu dal.

Jako dítě jsem dostala velikou sadu krásně barevných fixů a šetřila sem si je tak dlouho až vyschly:)
Ano jsem šetrná a prodejci by asi krachli, kdyby byli všichni jako já. Krom jídla- nešeredím, ale tam nešetřím.

Ano, šetřím stále i dále. To já Michalo11, mi zase v první tiskárně vyschla barevná Cartridge, za celé roky jsem ji nepoužil a po letech si řekl, že jí zkusím. První Tiskárna po roce 89. Někdy šetřím, že to najdu po letech a mohu vyhodit.
Také si říkám, že ty sušenky nebud šetřit a rovnou je raději sním, abych je nemusel vyhazovat. Je to plýtvání.
Jsou věci, že vydrží a jsou věci, které nevydrží. např. plast u světla za totáče je dodnes i s tou původní žárovkou. No a co byli nové světla, tak dávno ty za krátkou dobu plasty se rozsypaly.
Ono pořídit, jak pro koho.
Já jsem ještě ČS, kdy spíš člověk musel počítat. Tvrdě nabývat. Jen tak něco nevyhodím, spíš opravím si, dokud to jde. Jistě někdy to tak udělám, že musím nové pořídit. Ale člověk toho moc nepotřebuje k životu. Jen tu postel (střecha nad hlavou, něco do pusy). A je spokojený. Mít dobré lidi kolem, žádné šmejdy a …Na co něco, je to pro potíž mít moc věcí, je to i přítěží a člověk otrokem, pokud to neumí vyhodit. Kdo nic nemá, nic mu neukradnou. Na oný svět, skutečně si to nevezme.

Ano. Jsem k tomu vychována a je to kus mě samotné. Když jdu třeba reklamovat boty co se hned rozlepily tak většinou ty prodávající zkouší to, že jsem se k botám chovala nešetrně… tak potom rozjedu to svoje" já se o svoje věci starám" 😄 a vždy mi vyhový protože mám pádné argumenty jako správný šetřil…