Udělali jste si jako kluk, ňáký pěkný luk?

Co si vybavuji, tak jsem vyrobil kuši. Teda jen takovou dětskou. Použil jsem na ní šatní ramínko, přitlučené na laťku. Tětiva z gumy, co se dává do tepláků a „spoušť“ byla udělaná z kolíčku na prádlo. Jako munice sloužily normální špejle, které na předním konci měly namotaný kousek drátu, který sloužil jako závažíčko, aby ta špejle letěla rovně. Jako fungovalo to vcelku v pohodě.
Jinak jsem tu kuši dělal podle kamaráda. Stříleli jsme po lecčem, třeba i po slepicích. No a pamatuju si, jak jsem jednou vystřelil po kuřeti, tomu se ta špejle zapíchla asi do zadku a pískající kuře začalo zběsile lítat po dvoře se špejlí v pr… Když to viděl otec, tak mě seřezal a kuši ve vzteku přelomil. 🙂 No, jo… děti. 🙂

Já ne ale kamarád měl takový dřevěný luk vlastní výroby a společně jsem s ním stříleli jen tak do trávy.

Upravil/a: jirka F

Ale jo, jenže mé tehdejší konstrukční schopnosti nestály za nic, tudíž ty luky také. Navíc zbraň samotná je příšerně nepraktická (neskladná, o nenápadnosti nemůže být řeč) a ani střelivo jen tak do kapsy neschováš. Kam se hrabe na na PRAK, s tím byla zábava. ;) :)

Vyrobil jsem si luk z lísky a jako tětiva sloužil silný rybářský vlasec.I šípy jsem si vyrobil.Hráli jsme si takto na indiány.Daleko více jsem měl ale raději prak,se kterým jsem střílel s kamarády proti klukům ze sousedství.

Upravil/a: anonym

To víš že jo. Kdysi byly stromky u silnice chráněné štípaným bambusem a když jsem spojil 3–4 kusy, a na tětivu si použil řeznický provázek, tak ráži to mělo jak 9 mm Luger.

Vyráběli jsme praky (říkalo se jim šíbr, zkrácené slovo šísprak). Když se řeklo šíbr, každý věděl o co jde.

Už trošku starší jsem si vyrobil luk, šípy i prak a na štěstí nikomu jsem neublížil.