udělal někdo někdy v dnešní době pokus, jak dlouho člověk vydrží bez absolutně žádných informací v mediální izolaci?

to bych asi nevydržela bez stahování filmů áchjo !!
zprávy by mi moc nechyběly, ale rádio BEAT to jóó
vždyť to vstanu hned ho žhavím, stavím vodu na kafe
a to mám ještě ospalky v očích :)
noviny nečtu..
a zdravotní komplikace si nedokážu ani představit ?!
to přeješ mi pěkný věci :D
Doplňuji:
marci1,
nevím pod čím si představuješ " dřív "
já poslouchám hudbu od svých osmi
let a neumím bez ní být nikde :)

Upravil/a: briketka10

Dnes jsme všichni zvyklí na každodenní dávky informací médií, ale zpracováváme také hodně informací, které vlastně k životu nepotřebujeme. Je těžké odhadnout jak by se člověk cítil, ale myslím, že by si zvykl. Kdysi dávno také lidé žili bez médií, stačily jim knihy, popovídání s přátely, sousedy atp. Zprávy o tom, co se stalo se šířily velmi rychle a během krátké doby všichni věděli, co se kde stalo.

Co to je za blbost? Já zpravodajstí velmi úspěšně ignoruju přes rok… Mysím, že by tohle člověku jen prospělo.

Já to takhle dělám běžně na dovolené, 14 dní. Na televizi nekoukám, zaprvé jim stejně nerozumím a za druhé by mě to akorát rozrušilo, na internetu nejsem, na počítačí jen koukám na filmy nebo hraju hru. Ale zase musím přiznat, že jak přijedu tak se jdu podívat na internet co je nového.

zdravotní komplikace? ..představuji si, že takový člověk musí být zdráv. Prakticky musí být kuriozita..vzor­..člověk plný vyšších cílů a vypravěč rozličných příběhů..člověk oblíbený,uvol­něný..kazatel správného směru ,)

Cha chá! My se známe? Já „bojkotuji“ zprávy víceméně docela úspěšně už dost dlouho a nijak mi to nechybí. Souhlasím s názorem, že kdyby byl člověk bez všech těch negativ a zloby, agresivity a nenávisti, drbů a blbosti, které mu média denně servírují, byl by skutečně šťastnější. Možná pro „znalou“ většinu by byl tak trochu chudáček, ale to jsou podle mě spíš ti, kteří zprávy (a to komplet o všem) moc baští. Takový člověk denně dostává tak silně koncentrovaný příval negativní energie, že pokud má sám ještě nějaký ten vlastní problém, není divu, že mu brzy hrábne.
Lidé by se měli přemíře informací spíš vyhýbat a vybírat si jen to, co je pro ně skutečně přínosné, ne jen slepě konzumovat a pak začít nenávidět a dívat se na svět kolem sebe příliš pesimisticky.

Btw – to, co popisuješ, je jeden ze způsobů (části) léčby vleklých distresových a depresivních stavů.

noviny nečtu, na zprávy se nedívám…a je mi celkem jedno, jestli si nějaká celebrita koupila nový barák, nebo se jeden prezident setkal z druhým…pokud se neblíží něco, co mne a mé blízké ohrožovalo na životě (to by stejně hlásili v místním rozhlase), tak to ostatní co se z médií dozvím je mi v podstatě na nic…zajímá mne to co se děje bezprostředně kolem mne a to se v médiích obvykle nedozvím…dřív taková média nebyla…fungovali jen místní drbny a lidem se žilo jednodušej…tak jaképak zdravotní komplikace?

V Severní Korei to tak mají. docela blbý pokus