Tvoříme ještě i dnes dějiny, a především události, a to nějak významné pro další pozitivní vývoj člověka?

Nebo už každý žije jen proto, aby vydělal a zcela nepatrnou část výdělku použil na obživu sebe a těch, které má rád a dále již nijak neinvestoval svou energii do všeobecného pokroku a zpříjemnění života na Zemi?

Všeobecný mír není utopie a slogan modelky. Objevy, vynálezy… nezapomenutelné události v dějinách lidstva a atmosféra, reakce lidstva okolo toho všeho, kdy jsou lidé okouzleni a hrdi, co dokázali a mají ten úžasný pocit, že dobyli a ovládli život… děje se tohle i v dnešních časech? Anebo si již lidstvo bez obalu uvědomuje vliv vlastního pokroku na přírodu, jenž je jeho domovem a proto se už nad objevy tolik nejásá? Je praktičtější vynalézt způsob ovládnutí přírody vlastními silami, nebo je lepší dávat energii do vynalézaní techniky, která ji beze zbytku ovládne? Máme už rozum a „velké objevy“ nahradily smysluplné, leč ne tolik okázalé objevy? Žárovka je už skoro pryč, ale možná nás někam posunula. Nahradily ji výrobky, pro které se „nejásá“. Vymysleli a vyrobili je často chudáci v EKONOMICKY bohaté zemi, páchajíc pro nelidské podmínky sebevraždy.
Všechny významné události, vynálezy, si pamatujeme z historie. Ani žádné nové, významné chrámy dnes neoslavujeme. Totiž významné stavby, které se dodnes dochovaly, se nám dochovaly. Pocházejí tedy z dob dávno minulých a budování nových, bytelných, přírodou těžko zdolatelných staveb člověka ustalo. Třeba pyramidy už dnes tvoří pouze oligarchové v Rusku, ale slouží pak jen úzké skupince lidí. Jaká je tedy současnost? Pokoušíme se prakticky o něco významného, nebo se raději snažíme vydělat a vládnout, bo je dnes velmi snadné být zlí? Před čím to člověk tak stagnuje, i když si stagnaci nepřiznává a je obrněn falešným pocitem, že něco tvoří (třeba nakoupí zahradní techniku a pak si na kousku své půdy řádí)? Kupříkladu já jsem v jedné nejmenované zemi dlouho pečoval o slony. Není nijak významné, že o nich mnoho vím a nešířím. Významné bylo pozorovat, kterak ta zvířata mají radost ze života, když si s nimi chce někdo hrát, družit se, vnímat je a pečovat. Jejich odměna by se slovy jen těžko popisovala.

Hodně dnes taky čtu (a za to až tak nemůžu), kde v kterým větru spadla která větev a na co. Malá říčka se taky rozvodnila. Možná přijde i krokodýl. Takže co ještě významné je a co už významné není? Tvoříme ještě objevy, vynálezy a nezapomenutelné události?