„To bych do něho/ní neřekl“. proč to lidé říkají?

Proč to lidé říkají, nevím.

Ale myslím si, že někdy každého překvapení, když dotyčného zná a najednou udělá něco, co se vymyká jeho zvyklostem.,ná­zorům. Třeba klidný člověk vybuchne, jindy mlčí, protože ví své. atd.

Takže člověk se diví, že něco takové je místo toho, aby to bylo jinak Ale pak může pochybovat, zda nás dotyčný zklamal, nebo má třeba pravdu.

Přece údiv a poyhbování stály u počátku filosofie, takže dotyčný jistým způsobem „filosofuje“, co mohlo být příčinou. To je to známé proč?

.

Upravil/a: annas

Podle mě to není chyba. Člověk zatím není naprogramovatelný, aby říkal jen to, co se od nej chce a dělal jen to, co se od nej čeká. Život je mnohem pestřejší a přináší překvapeni.
Vlastní názor na někoho nemůže byt konstantní veličina: je vzácné s druhým člověkem souhlasit ve všem na 100%

Väčšinou hodnotíme človeka na základe vlastných skúseností a znalostí, k tomu treba pripočítať aj prijaté a prevzaté informácie o tomto človeku. Stane sa, že naše znalosti a skúsenosti „čosi prehliadli“ a potom sme prekvapení výsledkom.

Chyba je v tvém odhadu.