Testament

Ano.

Problémům po smrti druha (družky) lze v oblasti dědických nároků předejít sepsáním závěti, kterou zůstavitel ustanoví druha (družku) buď jediným (univerzálním) dědicem, anebo určí jeho dědický podíl nebo věci a práva, které mu mají připadnout – vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, musí v ní být uveden den, měsíc a rok, kdy tak její pořizovatel učinil.

Více na odkaze 😉

Zdroj: http://www.ces­kenoviny.cz/pri­lohy/paragrafy/in­dex_view.php?id=1775­05

samozřejmě že lze, notářsky ověřit

předejít sepsáním závěti, kterou zůstavitel ustanoví druha (družku) buď jediným (univerzálním) dědicem, anebo určí jeho dědický podíl nebo věci a práva, které mu mají připadnout – vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, musí v ní být uveden den, měsíc a rok, kdy tak její pořizovatel učinil.

Na jednoduchých příkladech si ukážeme význam závěti:

1. Zůstavitel po sobě zanechal manželku, s níž se nerozvedl, zletilého syna, nezletilou dceru, a družku. Jestliže nepořídil závěť, zdědí každý z nich, krom družky, 1/3 majetku. Pokud zletilého (a řekněme bezdětného) syna platně vydědil, zdědí pozůstalá manželka a nezletilá dcera každá 1/2. Pokud zůstavitel pořídil závěť (a nikoho nevydědil), přičemž veškerý majetek odkázal družce, dostane dcera 1/3 majetku, neboť její podíl nemůže být zkrácen. Podíl zletilého syna se zkrátí na polovinu, dostane tedy 1/6. Manželka vyjde naprázdno, jelikož nepatří mezi neopomenutelné dědice. Testamentárnímu dědici (družce) připadne podíl, který by jinak připadl manželce (1/3) a polovina podílu, jenž by náležel zletilému synovi (1/6), dohromady tedy 3/6 neboli 1/2. (Manželka ovšem vždy získá vzásadě 1/2 majetku z vypořádaného společného jmění manželů; druhá polovina společného jmění je předmětem dědictví spolu s majetkem z individuálního vlastnictví zůstavitele. Mezi mužem a ženou v nesezdaném partnerském svazku nevzniká žádné majetkové společenství obdobné institutu společného jmění manželů. I když druh a družka spolu žijí v dlouhotrvajícím vztahu, nabývají majetek každý do výlučného – individuálního vlastnictví anebo do podílového spoluvlastnictví, zatímco manželé nabývají takto za trvání manželství majetku výjimečně, např. v případě darů.)
2. Zemře-li naproti tomu zůstavitel bezdětný a svobodný (či rozvedený), který žil nejméně 1 rok s družkou a má dva sourozence, přičemž jejich společní rodiče již zesnuli, pak družce a každému ze sourozenců připadne po 1/3 dědictví. Pakliže by jeden ze sourozenců zůstavitele již nežil a zanechal po sobě dvě děti, zdědí družka 1/3 majetku, žijící sourozenec také 1/3 a každý z potomků zesnulého sourozence 1/2 z 1/3, tedy 1/6 majetku. Pokud by zůstavitel za jediného dědice v závěti označil družku, připadlo by jí celé dědictví, neboť nikdo z pozůstalých nepatří mezi neopomenutelné dědice.

Postačí testament napsaný vlastní rukou

Vedle testamentu, který sepíše zůstavitel vlastní rukou, dále může závěť zřídit:

• buď v jiné písemné formě (na psacím stroji či na počítači) za účasti svědků nebo
• ve formě notářského zápisu.

Notářský zápis tedy není povinnou formou závěti! (Toliko nezletilí, kteří dovršili 15. rok věku, mohou projevit poslední vůli pouze v notářském zápisu; osoby mladší patnácti let pak nemají žádnou způsobilost k pořízení ohledně svého majetku pro případ smrti. Notáře potřebuje také ten, kdo má tolik majetku, že chce ustanovit správce dědictví, neboť k tomu je potřeba listiny sepsané ve formě notářského zápisu.)

V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána.

V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout. (Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.) Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky. (V případě, že je v závěti uvedena podmínka, nezpůsobuje to neplatnost závěti, ale k podmínce se nepřihlíží.) Za podmínku se však nepovažuje pořizovatelův příkaz k započtení darů (které dědic obdržel za života pořizovatele) na dědicův podíl.

Společná závěť více zůstavitelů je neplatná. Proto druh i družka, každý zvlášť, musí pořídit svůj vlastní testament.
Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat. Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit.

Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti; odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti. (I závěť sepsaná ve formě notářského zápisu však může být odvolána závětí vlastnoruční.) Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.

A kolik stojí sepsání závěti notářem? Výše notářovy odměny za sepsání závěti nebo listiny o odvolání tohoto úkonu formou notářského zápisu činí 900 Kč; za sepsání závěti, obsahující současně ustanovení o vydědění, formou notářského zápisu pak 1.500 Kč.

V dalším pokračování si přiblížíme, jak předejít nepříjemným překvapením po smrti druha nebo družky v oblasti bydlení, jakož i otázky výživného.