telefonovanie za volantom

nemusí, ale holt je to takový nějaký druh exhibicionizmu, asi jako když se kolař nedrží řídítek.
Doplňuji:
… nebo jsou líní pořídit si handsfree

Upravil/a: quentos

jednou jsem taky volala a ridila,skoncila jsem ve skarpe,od te doby nikdy,zadny telefon neni tak dulezity abych ohrozila sebe nebo jine

Jen o něco horší je ztracená hořící cigareta během jízdy. Ale bude se stejně volat,kouřit také, s tím nikdo nikdy nic neudělá.
Už jsem viděl i poldu,jak vesele telefonuje.
A smál se,takže služební hovor to asi nebyl.

Jeden z příkladů právního nevědomí a nekázně,
projevující se v našem státě téměř všude.
V dnešním tisku shodou okolností píší, že ještě o něco nebezpečnější než telefonovat, je za volantem souložit Samozřejmě je míněno za jízdy. I takovéto případy se dějí.

Musí, nemusí… Já třeba občas za jízdy telefonuju, protože:

• to nepovažuju za nebezpečné
• nemám možnost zastavit
• je to nějaký urgentní hovor

apod. Když se mi nehodí brát telefon, protože mám ruce zaměstnané řízením a nebo je to nebezpečné, prostě na to kašlu a nebo to zvednu a řeknu „Nemůžu, řídím, zavolej za půl hodiny.“
Je to v rozporu se zákonem o silniční dopravě, když se něco stane, ponesu následky, ale dělám vše proto, aby se nic nestalo. Myslím, že jsou na silnicích mnohem horší a nebezpečnější zlozvyky, než telefonování.

Nepovolenou rychlost, alkohol, telefonování a vše co rozptyluje řidičovu pozornost jednoznačně odsuzuji. Následky vidím téměř každou směnu.

Občas také za volantem telefonuji, záleží na tom kdy a kde.
Někdy tel. zvednu a když to situace nedovoluje, tel. nezvedám nebo nebo řeknu, že volat nemohu a ať zavolají později.

Já telefonujícím za volantem závidím. Jak to dokážou? Já telefonovat za jízdy, tak jsem taky v nejbližší škarpě…
Většinou zastavuji nebo nezvedám. Někdy, když to situace dovolí a je to nutné, tak rychle oznámím volajícímu, že jedu a nemůžu volat. Ale když vidím někoho, jak jede vyloženě s mobilem u ucha, tak to mi nejde na rozum.