Asi bude lepší být přehnaně optimistický,po­zitivní – než být věčně nas........
Oba typy ale dokáží lézt na nervy.
Pokud někomu nevnucují své vidění světa – jeho věc.

Nakonec každý stejně pozná realitu.

Nejde nahlédnout do propasti bez toho,aniž by propast nenahlédla do tebe.
Tak nějak.

Považuju takové lidi za afektované, případně ´ujeté´…
😉
A jo – taky je nemám rád.

Upřímný optimismus i ten „přehnaný“ mi vůbec nevadí, každého věc…
Mám raději „ulítlého“ optimistu, než věčného bručouna, brblala, pesouš, plačku
a nespokojence ;).
Nucená „optimistická“ póza, dívadlo vyzní někdy trochu směšně a lacině :)

Nechápu, co na tom má být pozitivního, nechápu tvoji otázku, prosím o nějaké vysvětlení. Jako přehnaně pozitivní tohle příkladem být nemůže :D
Doplňuji:
Tak snad jedině, když si někdo „vylepšuje náladu“ konzumací drog, a vidí kolem sebe ty, kteří jsou na tom „tak“ stále – tak asi závidí?:DDD

Upravil/a: Agneta

www.csfd.cz/fil­m/232435-kurz-negativniho-mysleni Možná by se vám mohl líbit tenhle film. :) Jo, taky mi to přijde ujety, když je to přehnaný.

Tohle má být „přehnaně pozitivní“ ? Proč se dnes lidé stydí za svoje normální emoce ? Proč stále chtějí být za ty : negativní, tvrdé, věčně „naštvané“ , nadávající se na vše, mluvící o sebevraždách, smrti, litují se, nemají rádi právě ty „normálně pozitivní lidi“ ? Tohle zrovna nepochopím ! ☹
Chodím po louce, směji se, jsem ráda, když svítí slunce a teď mi řekni, které chování je pro lidi normální a obvyklé ?

na svůj optimismus nedám dopustit.. negativita mi nedělá dobře, stejně jako stres atd.
ale zase nejsem žádný hipík… nic se nemá přehánět