Tak jako po válce proběhla denacifikace, neměla proběhnout také dekomunizace?

Je rozdíl mezi prohranou válkou a sametovým předáním moci.

Byla to chyba?

Edison: ,,Ale mimochodem je vidět, že o samotné myšlence komunismu nic nevíš", jojo Edisone, ty si to neodpustíš a musíš prostě. Moje otázka vychází z poznatků a politicko-historického kontextu. Proto mluvím o vrcholných přestavitelech režimu, ne o filosofii komunismu. A mimoto, v demokratismus komunistických hnutí nevěřím (viz historie).

Asi příliš novodobého. Hele, myslet si můžeš co chceš. Faktem je, že dnešní KSČM funguje podle standardních demokratických principů a mají v zásadě standardní „demogratický“ program. Oproti jinýmuskupením. Kdyby ne, asi by byl důvod je zakázat, ale o takovém důvodu tak nějak nikdo „neví“.

Oproti jiným, můžeš uvést?

Můžu… ale nechcu… 😉

Dobře, škoda.

Mluvíš o začátku devadesátých let min. století, ale vůbec nejsi v obraze! Edison má pravdu. Nicméně věř si v co chceš, ale nech také ostatní si myslet co chtějí.

mosoj: Prostor dávám každému. Nikomu nebráním si myslet něco jiného. O komunismu vím celkem dost, mám jen odstup od ideologické masáže. Mluvím o politické praxi, kde v došlo dle mého k nedostatečné reflexi.

Mno.. o tom tvém odstupu právě silně pochybuji.

No, jen nevěřím tomu postupnému mainstreamu, kde se zde často bagatelizuje odbobí 1948–1989. Lidé často přecházejí určité věci (i třeba s dávkou nostalgie, což chápu), ale nepřispívá to do diskuze a kolikrát to působí tak, že nebylo tak zle.

Na školách se málo diskutuje, o měnové reformě (dnes výročí), o tom jak sebrali naděje lidem a co nadělali škod, nejen materiálních. Je k zamyšlení, proč lidé, kteří byli za režimu omezovaní, dnes nemají takový mediální prostor. Není to jen otázka ideologická, ale praktická.

Není to praktická otázka. 1. tento fakt není možné změnit. 2. Poučení již proběhlo (snad). 3. Názory na to existují a jsou celkem stabilní. Takže vůbec není otázka praktická, naopak, je čistě ideologická.