Svar a svár jako oba tvary slov přísluší ke svařování?
Myslel jsem, že u svařování se používá pouze tvar „svar“, ale při čtení různých textů kolem toho nacházím i tvar „svár“. Je tedy jedno, který se používá?
Příklad pro „svár“:
Pomocí svorky se jeden pól spojí s obnaženou částí obrobku a druhý pól
s držákem elektrod, kterým se konec elektrody vede po místě sváru.
Zdroj: https://www.bauhaus.cz/tipy-od-profesionala/naradi-a-stroje/zakladni-vedomosti-o-svarovani/
Příklad 2 pro „svár“:
Dobrý svár při svařování elektrodovou svářečkou (jedno jestli trafem
nebo usměrňovačem) závisí na několika faktorech. V článku níže je
postupně jednoduše popíšu.
Když svár nebude dobrý, tak jednoduše nebude držet. Buď se rozpadne hned, nebo po nějaké námaze, která ale neodpovídá očekávanému zatížení. Proto při svařování musíme být pečliví a náročnější sváry nedělat bez náležité průpravy. To znamená, že je potřeba cvičit, cvičit a cvičit správný způsob svařování dokud to nebudeme mít „v ruce“.
Zdroj: http://www.bastler.cz/jak-poznam-dobry-svar/
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
| Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, aliendrone před 2267 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
Odpoveď byla označena jako užitečná
Jde o původ od dvou sloves- svářit se – svár a svařit – svar. Zřejmě si uživatelé rozdíl neuvědomují.
Stejně uvádí i slovník rozdíly mezi těmito slovy
- svár, -u m spor 1, rozepře: sváry mezi sousedy; vyvolávat sváry; být příčinou sváru ♦ kniž. jablko sváru
- svar – svar, -u m tech. spoj vytvořený svařováním;!
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=svar&ref=sv%C3%A1r
Etymologie
svářěti sě, svářiti sě, svářit se, vést spor, přít se, hádat se;
bojovat
Psl. *svarъ je asi příbuzné s gót. swaran‘přísahat’, vše z ie. *su̯er- ‘(slavnostně) říkat, zvučet’. Ve slov. posun ‘hlučné vyhlášení’ → ‘nadávka, výtka’ → ‘spor, boj.
zvařiti, svařiti, uvařiti – od vařiti využít tepla -Psl.*variti je asi kauzativum k *vьrěti, znamenalo tedy ‘způsobovat, že něco vře.
Podle V. Machka a jeho Etymologického slovníku.
–
Po reakci v diskuzi doplňuji.
Některé tvary, které jsou odvozené od slovesa svařovat, se liší délkou. samohlásky a/á.
Ale vždy je třeba vycházet z původu slova.
Základem je samozřejmě sloveso svařit, svařovat.. To, že se střídá v odvozených slovech a/á je dané pravidly a užitím určitých přípon a pak vznikem dalších odvozených slov.
Svářecí – svářečka, svařování , ale svářeč i svařeč, svár ale i svar, kolísání.
Stejně slévač i slevač, odesilatel i odesílatel. Co třeba pracovat – pracovnk, ale práce.?
Upravil/a: annas
|
5Kdo udělil odpovědi palec? johana 56, zjentek, orwell, anonym, aliendrone
před 2267 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Další odpovědi
Já jsem našel svar = spoj, svár = spor.
Obdobně slovník UJČ.
Zdroj: https://www.pravidla.cz/pravopis/21809-svar.html
Upravil/a: Edison
|
5Kdo udělil odpovědi palec? johana 56, marci1, orwell, anonym, aliendrone
před 2267 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Eh, korekorka zachrápala nebo se „vůbec nekonala“, no. Já s češtinou bojuji velmi usilovně, ale logická úvaha pomůže > materiál SVAŘUJEŠ nebo SVÁŘUJEŠ? Už je to jasan? ;) :)
Upravil/a: annas
| 0 Nominace Nahlásit |
Eh, nehledej pořád nějake svary. U nas na Prajzske mame kratke zobaky ale rozumíme si jasně… hledej tež něgdy kontext, bo to napoví.
| 0 Nominace Nahlásit |
alein > materiál svařuji, tedy podle tvé logiky svařeč používá svařečku, svařecí kabely a svařecí elektrody?
Ad Klaproth,
aliendrone má pravdu, protože se zmínil o původu slov, z nichž je třeba vycházet. To, co jste uvedl, jsou slova odvozená, pro ně platí jiná pravidla.
Základem je samozřejmě sloveso svařit, svařovat.. To, že se střídá v odvozených slovech a/á je dané pravidly a užitím určitých přípon a pak vznikem dalších odvozených slov.
Svářecí – svářečka, svařování , ale svářeč i svařeč, svár ale i svar, kolísání.
Stejně slévač i slevač, odesilatel i odesílatel. Co třeba pracovat – pracovnk, ale práce.
Zasílat – zasilatel i zasíatel., tejnw odesílatel i odesilatel atd.
Dobrá poznámka! No však píši, že s češtinou (a obecně se VŠEMI jazyky, jsem spíš na exaktní záležitosti, nikoliv filologické) usilovně bojuji! ;) :D
Prostě to ponechme quentosovi nebo annas – ti v tomhle mají jasno!
- Jak překonáváte jazykové bariéry v zahraničí? (9 odpovědí)
- Kde se vzalo spojení „volšový ruce“? (6 odpovědí)
- Znamená slovo "víceméně" šanci 50:50, či je tomu jinak? (4 odpovědi)
- Písmo sebemoudřejší nenahradí živé slovo./ Dovede dobře číst v knize jen ten, kdo dovede dobře číst ve vlastní duši? (6 odpovědí)
- V čem tkví tragédie lidského života? Nenachází-li člověk odpovědi / nenalézá-li otázky, na něž je třeba hledat odpovědi? (6 odpovědí)
| annas | 5283 | |
| Kepler | 2867 | |
| Drap | 2636 | |
| quentos | 1803 | |
| mosoj | 1594 | |
| marci1 | 1356 | |
| led | 1348 | |
| aliendrone | 1172 | |
| zjentek | 1062 | |
| Kelt | 1005 |
Kategorie otázek
| Astronomie |
| Fyzika |
| Jazyky |
| Matematika |
| Sociální vědy |
| Technické vědy |
| Ostatní věda |