Stává se vám, že chvíli trvá, než se vrátite do současné reality?

To se mi stává, ale nepotřebuju na to fotky. Stačí mi se pořádně zasnít, sám od sebe bez vnějších podnětů. Někdy i při četbě nebo poslechu hudby, dokonce i při některých filmech.

Každej den se takhle vracím. Nejvíc, ale při poslední
návštěvě Prahy. Bydlela jsem tam, studovala to se
nezapomene. Prošla jsem znovu ty malé uličky, krásná
zákoutí. Zastrčené malé hospůdky jen s malými stolky
venku. Kostel kam jsme chodily na první cigaretu.
To bylo tak něco úžasnýho, malebnýho a i když se tu
hemžili turisti mě vůbec nevadili.. já jím už taky byla.
Poprvé jsem viděla policii na koních. Zapózovali mi na
foto :)
Móc hezkej výlet jsem si udělala na týden.

Jo. A možná že jednou se už odtamtud vůbec nevrátím. Tohle by bylo nejkrásnější, i když ostatním okolo to může připadat i smutné… no co už. (;