Stává se vám to taky?

jo stává se to asi každýmu a mě zrovínka minulý týden, když jsem hledala papíry na ÚP takový od sociálky, důchod, ZPS, zápočťák, pracovní smlouvu ne a ne je najít :(
prohledala jsem úplně všechno a to mám v papírech pořádek, ale byly pěkně pokupě v jedněch deskách pěkně vespod a že by na mě houkly to néé :)
Doplňuji:
jó teď si nemůžu vzpomenout na film, jeden jsem už našla podle herečky, ale tenhle byl ták divnej, že ani herce neznám bolak by nevěděl ?? když už viděl ledacos ??
vešli do místnosti dva muži a na zdi viděli něco divnýho a byla v ní zřejmě díra asi i do ní vlezli jo, a pak se to stalo, když vylezli ! tak tam vtrhli chlapíci a oba je zmasakrovali všichni to byli asi mexikáni, takoví ti tmavší pleti víc nevím :(

Upravil/a: briketka10

Noc si z toho nedělej. Mě dost často

Mně se stávaj jiný věci, půl hodiny hledám kšiltovku, pak zjistím že ji mám celou dobu na hlavě. Dojím rybu, nesu talíř do kuchyně, kost hodím do dřezu, na chvíli se zastavím, říkám si „sakra tady je něco špatně“, ale pak jen pokrčím rameny talíř hodím suveréně do koše… Nebo dám rozmrazit kuře, každejch 5 minut to chodím kontrolovat jestli je všechno jak má…mrknu dovnitř, světlo svítí, kolo se točí a po nějaký době mikrovlnka cinknce, já ji votevřu a uvnitř nic není, ale nahoře na troubě je položenej talíř se zmrzlým kuřetem…

Myslím že se pomalu ale jistě dostávám do stavu, kdy se mi bude chtít na wc, ale než dojdu k míse tak zapomenu kterej úkon jsem tu chtěl vykonat, a tudíž rozepnu poklopec, vyndám frajera, zatlačím a skrz nohavici mi na podlahu vypadne boban…

Naprosto běžně. Dost otrava, hlavně když jde o něco důležitého a je fakt málo času. Důležitá lejstra, doklady, technické doplňky, klíče – jak kdyby je Jindra Hrnčíř přikryl hacafrakem.
S tím se nedá nic moc dělat. Najdu to spolehlivě, když hledám zas něco jiného, takže spokojenosti nedojdu vlastně nikdá.
Jen ty názvy – to je celkem v pohodě, a když, tak pomůže gůglik. 🙂

Jo každou chvíli. Zákon schválonosti

Jo a pořát. Chci např. někam jet a nemůžu to najít a hned jak se vrátím leží mi to přímo před nosem.

Stává se to každému a čím je člověk starší, tím častěji a taky tím častěji se hledají brejle.

To by bylo na román..........

http://www.poruchy-pameti.cz/zapo­minani-souvisi-s-vekem.html

Nejčastěji se mi to stává s hudbou. Chci najít písničku, která mi pořád zní v hlavě, nebo jsem někde něco zaslechla, odposlouchala slova a snažím se to najít… A pak na to narazím buď v rádiu, nebo to nějak… přijde samo :)

porad nekdy m to az stve

Klídek – čím víckrát uvidíš svítání (či stmívání – podle toho kdy vstáváš), tím častěji se ti to bude stávat. A neboj – někteří i zapomenou kde bydlí.