Dobrý den,
chtěla bych se zeptat zkušenějších lidí na svou situaci. Nikdy bych neřekla, že se v podobném soukolí ocitnu. Získala jsem práci, o jaké jsem snila. Dostávám současně nabídky na spolupráci se subjekty, o kterých jsem si dřív myslela, že se k nim ani nepřiblížím. Nesmírně si vážím toho, že si buduji pověst profesionála ve svém oboru a dřu na sobě. Někdy únavou lezu málem po čtyřech, ale zvládám vše. Jsem na sebe pyšná, ale zároveň jsem unavená. Říkám si, že to k tomu patří. Problém je ten, že když mám vzácné chvilky, kdy si mohu vzít knihu nebo mám třeba celý den volna (pracuji i o víkendech), nebaví mne to. A to jsem bývala vášnivá čtenářka! Po chvíli odložím knihu a přemýšlím, jestli bych neměla vzít notebook a pustit se do práce, že mi utíká čas. Když nemůžu v noci usnout, rozsvítím, sednu si a i těch pár hodin, co jsem si vyhradila pro spánek, často prosedím u práce. Protože ležet je ztráta času, když nespím. V létě jsem jela k rodičům mimo Prahu, ale život na malém městě mě ubíjel. Místo, abych si užívala procházek a letní krajiny, jsem se předčasně vrátila do hlavního města, abych nehnila mimo své prostředí a přerušila jsem dovolenou, abych mohla jít do práce. Já cítím, že mě to vysává, ale nemůžu být bez toho hektického tempa a bez toho, co dělám. Už to není jenom o tom, že buduji kariéru, ale o tom, že pořád musím pracovat. Odpočinek=neefektivní činnost. Já nevím, jestli jsem se nějak přetáhla nebo co, ale kdybych mi někdo ještě před rokem řekl, jak se budu cítit a co prožívat, tak bych se mu smála. Teď jenom makám, chci být perfektní, každou chybu považuji za osobní selhání. Když mimořádně nepracuji, jdu do jazykové školy nebo na hlasovou výchovu a lekce rétoriky atd. Je to špatně, vím to, ale nedokážu se uvolnit a něco ve mně se změnilo. Co mě nutí se takto ptát? Já už někdy fakt nemůžu, cítím, že fyzicky už jedu na rezervu. Ale něco v psychice mi brání odpočívat. Co se s tím dá dělat? Zažili jste to někdo?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? ivzez, bolak před 2552 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To je ten problém, kdy práce je současně koníčkem. Je třeba si
stanovit harmonogram, nejen práce, ale i odpočinku a přesně ho dodržovat.
U méně významných zakázek přesouvat práci na někoho jiného a jen
kontrolovat. Je velmi obtížné to zvládat sama. Všechny informace sice
máš, víš jak n to, ale porovnat si to v hlavě sám člověk málokdy
dokáže. Bylo by nadmíru vhodné sjednat si schůzku s psychologem. Poradí,
za jeho pomoci si srovnáš hlavu a z novými silami se ti bude lépe
pokračovat. Myslím, že by ti mohly stačit dvě tři schůzky.
Osobně bych to jistě udělal. Potřebuješ na sebe pohled i zvenčí.
Přeji šťastné vyřešení a mnoho dalších úspěchů.
4Kdo udělil odpovědi palec? yuko, ivzez, Dochy, surikata001
před 2552 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Doporučuji přečíst knihu Mnich, který prodal své Ferrari. Na youtube najdeš i audioknihu.
1Kdo udělil odpovědi palec? surikata001
před 2552 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Každá závislost je špatná, i ta na práci, obzvlášť přijdeš-li časem na to, že zdraví a život máš jen jeden.
A jak z toho ven? Stanov si pevnou pracovní dobu a zkus si najít i nějakou jinou zábavu, resp. typ relaxace. Sport, kultura, přátelé apod.
1Kdo udělil odpovědi palec? surikata001
před 2552 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek