Odpoveď byla označena jako užitečná

Lépe pozdě než nikdy!

Já na splachování pitnou vodou nadávám (to byste do mě
asi neřekli, že?) od té doby, co vím o rozdílu mezi pitnou a
užitkovou vodou.

Ať mi nikdo netvrdí, že by byl takový problém vodu z koupelny
a kuchyně používat na splachování i ve městech!

Ten problém tady existuje a bude se stále prohlubovat. Naučili jsme se brát vodu jako něco obyčejného. Už naši předci stavěli nádrže na dešťovku na svých dvorcích a zahradkách používali na zalévaní, někdy na praní a někdy i pro zvířata. Neni to nic nového. Pokud se podáváme ve světě, je spousta míst, kde jiná voda neni a používá se dešťovka i na pití a vaření. Takto funguje většina farem v Austrálii, nebo také část Chorvatska. Udá se, že poslední dobou se zdá, že mnoho lidí o tom přemýšlí. Viděl jsem u několika novostaveb, že se dělají nádrže na dešťovku. Jsou to samozřejmě zvýšené náklady, musí se vybudovat dvojí rozvod vody, ale během několika let se náklady vrátí a nehrozí riziko, že zůstanu bez vody. Nezbývá, než věřit, že se podobný způsob bude rozmáhat a stále dražší potnou vodu budeme využívat jen málo-

Jestli jsem popis otzk. nečetl a odpovím tím, že vodu zdraží, protože šetříme vodou, tak ji zdraží tak jako tak. Kdo by dokázal v domech budovat zásobníky na vodu, ve kterých by rostly řasy a plísně. Vše jde proti lidem. Aby si nemysleli, že jsou na světě pro to, aby byli šťastní. To byl úryvek z filmu a řekl to Rudolf Hrušínský.
Stejně by uvalili daň za šetření vodou.

Zdroj: povídky Malostranské

I v minulosti občas nastávala katastrofální sucha a totální neúrody (třeba r. 1947, kdy nás „zachraňoval“ CCCP dodávkami obilí, poté co byla zamítnuta pomoc z USA – Marshalův plán). Tehdy se to ale bralo jako nutné zlo. Dnes už je jasné, že jde o globální problém, tak se to konečně začalo řešit na politické úrovni. Bohužel nás k tomu dokopaly až rámcové směrnice EU a řeší to MŽP. Doufejme že včas. Určitě to bude provázet razantní vzestup cen vodného a stočného. Myslím, že to bude dostačující motivace k šetření vodou. Začít by se ale mělo generální opravou vodovodních řadů – např. v Praze se místy ztrácí v zemi až polovina vyrobené pitné vody, protože potrubí jsou stará i 100 let. Bohužel jsou obrovské rozdíly v množství dešťových srážek, takže by nebylo spravedlivé zvýhodňovat spotřebitele, kde častěji prší.

Upravil/a: Kepler

Jen trošku odbočím s odpovědí, ale části dotazu se to týká.
Annas jelikož jste občan a ne podnikatel, tak nevíte, že jak říkáte bude zpoplatněna dešťovka, tak ta dávno zpoplatněna je.
Krom vodného a stočného podnikatelé platí i za dešťovou vodu a to podle plochy střechy. Zřejmě i podle místa – úhrn srážek atd.

Možnosti volby mají hlavně ti v rodiných domech a to i jinak, než tím, že postaví někde na u domu na vlastním pozemku suchý záchod. Lze to udělat i jinou cestou. Nemusí se ani voda chytat do sudů a dělat nějaké nádrže. Ten kdo vizi, tak může nechat vybudovat studnu a z ní přes čerpadlo atd. udělat to, že se záchod a třeba i umyvadla na některých místech domu, mohou napájet vodou ze studny. Když se to nemusí pít, tak to nemusí být ani nutně skvěle pitná voda. Když si jí člověk natočí a semtam vypije, tak se také nic nestane. Neotráví se, ale je to často tvrdší voda a tak se v těle mohou usazovat věci co tam nepatří. Pokud má někdo dostatek financí, tak lze i tu studnovou vodu jistě přetvořit do takového stavu, že jí lze nahradit vodu pitnou. Na zalévání květin/zahrady stačí i voda ze sudů to zase ano. Další otázkou buďiš, zda-li se lze každý rok spolehnout, že naprší dostatek dešťové vody. Tady v ČR to asi nebude takový problém, ale pojem globální oteplovaní nezmizel a bude se nadále stále více prohlubovat.

Pokud se nepletu, bývala i v Praze 2 oddělená vedení vody – pitné a užitkové. Asi by to šlo těžko recyklovat, co?

Tak vprincipu to barbarství je, jako ale mnoho dalších věcí, dnes skoro všechno co se dělá, kupuje, žere… Pokud jde o vodu, tak ještě větší barbarství je např. zalévání trávníků, mytí aut, napouštění soukromých bazénů, zasněžování sjezdovek… A problém to je i se soukromými studněmi. Tady není snad žádná regulace a každý může vodu krást jak je mu libo. Když dojde, tak prostě jen postaví hlubší vrt a rabuje se dál. Tohle je problém současné pravičácké politiky brutálního pojetí „soukromého vlastnictví“ ve vztahu k prostředí a volné přírodě, která žádné hranice nezná. Podobný případ je např. se spalováním odpadu aj. svinstva.
A ještě jsem chtěl dodat, že nejen mně se nelíbí ta touha podporovat rybníky a přehrady za každou cenu. Především rybníky slouží k intenzivnímu chovu ryb a voda v nich je tak nepoužitelná jak kvůli nemožnosti ji odebrat kvůli těm rybám (a dokonce kvůli tomu naopak kradou vodu z potoků), tak kvůli jejímu extrémnímu znečištění pro intenzivní chov ryb. Přehrady také slouží ke všem možným podnikatelským aktivitám, jen ne k potřebné regulaci vody.

Upravil/a: gobls

Špatně postavená otázka.

Voda je stále jedna a tatáž, ať ji déšť odnese do nádrže na dešťovou vodu, nebo do řeky a odtud přes vodárnu do potrubí s pitnou vodou.

Čištění vody ve vodárně má své náklady.

Vystavění infrastruktury pro samostatný rozvod dešťové vody má ovšem také své nezanedbatelné náklady. Pokud bude potřeba čerpadel, budou výrazně vyšší než náklady na rozvod vody z vodovodního řadu, navíc, pro případ vyčerpání dešťové nádrže bude nutné propojení s rozvodem pitné vody zaručeně nepropustnými jednocestnými ventily. (Jejich selhání by mohlo způsobit kontaminaci pitné vody.) Zda má nebo nemá smysl takovou infrastrukturu stavět, snadno zjistíme porovnáním těchto nákladů.

Dotací jednoho či druhého tyto náklady nezmizí. Jen se přesunou z položky „náklady na stavbu“ do položky „daně“, kde jsou méně vidět.

Upravil/a: Sta67