Snažim se najít pochopení. Na jakym principu vlastně tato logika funguje?!

Poslouchám Řezníka a celkově mám rád žánr Horrorcore. Pro neznalé; zpočívá v tom, že texty jsou brutální, plné černého humoru, zároveň však odkazují na realitu, ve které žijem.
Stále se setkávám s jedinci, kteří tento žánr nenávidí, říkaj že to je moc brutální a tak podobně. Byly časy, kdy se to vše dostalo až k poslancům a vyhrožovali, že tento hudební žánr zakážou. Prý údajně nabádá k zabíjení.
Mnozí, kteří však hudbu řezníka kritizují, ale hrajou spoustu her, kde sami dělaj bordel. Posuďte sami, samé střílečky, gtačko, ve kterém máte naprostou svobodu… a normálně se to v naší zemi prodává. Běžně v kinech se promítaj horory, kde je taky krev, brutalita, děsí to a je tam zabíjení.
Takže pokud to chápu dobře, horrorcore nabádá k zabíjení lidí a střílečky či hororové filmy nikoliv? Dost mě umí pobavit, když v rádiu hrají Eminema, ve kterém řve „Hey Slime.. drž hubu štětko, snažim se mluvit! Slime, to je moje holka, přivázal jsem jí a hodil do kufru, ale hrdlo jsem jí nepodřízl.“

Mě třeba řezníkova hudba dostává z depresí, vyhání veškerou zlost, co v sobě dusim a některé písničky, no vlastně spousta z nich, se dá považovat za filozofii mezi životem a smrtí.

Co si o tom myslíte vy?