Smějete se někdy, a nevíte čemu?

Sice se říká, že jen blázen se směje bez příčiny, ale já zase říkám: směj se často, protože nikdy nevíš, kdy tě smích přejde!

Pamatuji si říkánku, „kdo se směje, neví čemu, podobá se přihlouplému“.

Směji se někdy méně, jindy více, když mně něco připadá směšné.

I když mně není někdy do smíchu, vyjdu na zahradu, podívám se na stromy, poslechnu zpět ptáčků, svítící slunce mně naladí k úsměvu.

Nebo když se zdravím s někým známým, usměju se.

NE. Většinou to vím, ale někdy se to nedá tlumočit

Ne, bezdůvodnost neexistuje a smích je natolik přínosný že nevidím důvod si ho zdůvodňovat pokud není nevhodný

Upravil/a: Lurius

Kdežeby, smiať sa bez súhlasu najvyšších zákonodárcov? Spamätajte sa! Počkajte so smiechom, až na to odsúhlasia zákon, dovtedy kopírujte tváre, ktoré vám ukazujú v televízii. Ak sa oni smejú, smejte sa aj vy, aj keď nerozumiete, prečo sa smejú, len nebuďte iní, pretože by ste boli spoločensky neprijateľní!

Smejem sa len vtedy, keď sa chcem smiať, nie do vyššie opísanej kategórie ľudí… patrím teda medzi spoločensky neprijateľných , ale aspoň viem, prečo a čomu sa smejem. A smejem sa rada!
Smejem sa aj vašim odpovediam na túto úsmevnú otázku, pri ktorej akoby slnko vykuklo spoza mrakov.

Upravil/a: led

Směji se hodně, ale každopádně to musí mít důvod. A ten se skoro vždy dá najít! 🙂

Výjimku z říkanky zmíněné paní Annas tvoří puberťáci. Bohužel nyní nám kvůli rouškám úsměv jakoby zmizel, ten musíme hledat v očích.

Ano, jelikož se jedná o projev mé duševní poruchy hypománie, což je lehká mánie.

Já ano. Já si mužů smát prostě protože někdo se směje