Ne a ani ropní magnáti netěží pod rouškou charit, naopak jsou to neuvěřitelně zdatní spekulanti. V kombinaci s „rukou trhu“ pak VŽDY NAJDOU způsob, jak běžného spotřebitele společného nerostného bohatství přechytračit, přečůrat a nakonec „natáhnout“. Venkoncem je zisk základním stavebním kamenem kapitalismu a jeho rychlé budování je doslova PODMÍNĚNO NEUVĚŘITELNÝMI ZISKY z prodeje vlastních rezervoárů a zdrojů lidstva samotného jemu samotnému (což není špatné si natlouct do hlav kladivem) a tady na serveru i přesto existuje někdo, kdo čekal na ropu za cenu pod „dvacet českých“ za litr a třeba výhledově doufá také v cenu české vody sedm kaček za litr, protože nám zrušili haléře? Nebo jsem popleta a svět se mi za to v budoucnu vysměje lacinou ropou?
Zajímavá 0 před 1699 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Popleta seš… Trochu. Hlavně nejen tady si dost lidí myslí, že že si na kapitalismus jen hrajem. Podívej se kolem, kolik lidí si představuje, že stát za postižené zaplatí ztráty, jejich životy dokonce i jejich náklady, které momentálně nenesou a to nejméně ve 100% výši. Deomogracii a svobodu si pletou s tím, že si budou dělat co chtějí a když to nejde, tak začnou vykládat zákony po svym a když ani to nejde, tak začnou zaměnovat Měsíc za Slunce. Lidi maj plnou pusu kapitalismu a liberalismu, ale jakmile to má dopadnout na ně, tek hurá za socialismem! Vůbec si nechtěj připustit, že ne všechno se nahradí, vůbec nic se nenahradí ve 100%. A i tak to musíme prostě ZAPLATIT.
4Kdo udělil odpovědi palec? led, Mc Merkurion, zjentek, hapiky
před 1699 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Mc Merkurion Nahlásit |
Jistě že se tě každý snaží pumpnout, stejně tak jako by ses snažil i ty. A neříkej, že ne. Tržní hospodářství opravdu žádná charita není.
0 Nominace Nahlásit |
Největší nadnárodní byznys má „tržní hospodářství,“ a všechen ostatní byznys je regulován socialistickými direktivami a kvótami, a uplácen dotacemi.
Upravil/a: Ametyst
0 Nominace Nahlásit |
Kapitalizmus nebol nikdy postavený na princípoch charity. Podmienkou jeho
životaschopnosti bolo (je) vlastníctvo výrobných prostriedkov s následným
ziskom.
Zdanlivé zlacnenie aj pod výrobnú cenu (výnimka) je vždy len dočasné
s cieľom získať odberateľov produkcie po následnom zdražení a tým
zvýšenie zisku.
0 Nominace Nahlásit |
@Edison: Nejsem popleta. Tyhle státy, potažmo systémy vymysleli lidé, kteří v druhých velmi rádi budí dojem své potřebnosti. Manipulací vzbudí dojem vlastní důležitosti. No a ti slabí jim uvěří. uvěří, že je potřebují. tak jim teď kurva pomozte. Až takhle je to jednoduché. Jen je potřeba trošku s láskou rozmotat to zašmocrchané klubíčko, víš? (;
Oprava:
Nejsem popleta. Tyhle státy, potažmo systémy si k obrazu svému vytvořili
tací, kteří v druhých velmi rádi budí dojem své nadřazenosti.
Manipulací vzbudí dojem vlastní důležitosti a potřebnosti. Slabí jim
uvěří, přistoupí na jejich hru a chtětí se jimi nechat vést. Tak. Tak
jim teď kurwa pomozte!
Až takhle je to jednoduché. Jen je potřeba s citem rozmotat to zašmodrchané klubíčko. Sice nevíme, jestli první bylo vajco nebo slepica, ale víme, že napřed nestál žebrák s nataženou dlaní. Napřed se před něj někdo postavil a vzbudil v něm dojem, že pomůže. A pro takové mám vzkaz – plať! (;
Já to myslel kapku s nadsázkou, což jsem myslel, že pochopíš podle mého „trochu“. 🙂 Celý svět je systém. Na tom se asi shodnem. Ropa je jednou z nejzákladnějších komodit, kterou holt ovládá pár nejmocnějších. Ono to chce se podívat, jak OPEC vlastně funguje, kdo v něm je a jakými nástroji tu cenu ovládají.
Jistě chápu (; … no… já jsem se taky za života trošku snažil
pochopit… (;(;(;
…jak ten který systém funguje… d;d;d;
Popravdě ze všeho co znám já vlastně propaguji pouze zřejmý fakt, že nemá cenu dělat z věcí jednoduchých věci složité, protože přestože to komplikovaným mozkům může nosit zisk, ve skutečnosti to může být zkázou pro celé lidstvo, danou špatným směrem vývoje. A zde bych poukázal na fakt, že při určování osudu těch, kteří tam stojí s otevřenou dlaní (" Podívej se kolem, kolik lidí si představuje, že stát za postižené zaplatí ztráty, jejich životy dokonce i jejich náklady, které momentálně nenesou a to nejméně ve 100% výši."), stáli právě ty komplikované, složité mozky.
…Což samozřejmě nemění nic na původním zadání otázky a na faktu, že někdo zde je ve vztahu k ekonomice a cenám roztomile naivní. (;
Svatá pravda. Lidi mnohdy ani nechtěj vidět realitu života. A to tak kapku sovisí s tím, že si myslej, že se nikdy nemůžou mít hůř, než se maj teď a to i kdyby se na hlavu stavěli. Nevážej si toho co maj. A v tomhle je koronavirus náš trest.
@Kepler: proto je někdy lepší s něčím, čemu nerozumíme, vůbec nezačínat. Aby se člověk později nemusel „snažit“.
Mně třeba fascinuje ta lidská představa při výrobě sci-fi scénářů, kdy k nám přiletí mimozemšťané převážně proto, aby nás a naši planetu vydrancovali, protože jejich vlastní zdroje už jsou u konce a teď prostě chtějí jen vytěžit, co se vytěžit dá…
Ony už ty scénáře samotné hodně vypovídají o chápání člověka jako takového. Že by mimozemšťan měl zdrojů na rozdávání, protože sám umí ŠETŘIT, napadne jen málokterého člověka… (;
No ale když jsme u pilířů budování, kde podnikatele máme protěžovat jako schopného člověka, který je přínosem, tak se zeptám: plýtvá pan podnikatel vlastními (osobními) zdroji stejně, jako plýtvá zdroji, které obchoduje? Přece pokud prodám obrovský trs banánů přejedenému nenažranci, zatímco hned vedle mne umírá druhý hlady, tak plýtvám a k pochopení tohoto základního principu existence nepotřebuji školu, to mám mít v genech. Pokud nemám…
Všechny, kteří v hmotných prostředcích vidí své vlastní jistoty či
třeba jen „trpí láskou“ k takovým prostředkům, charakterizuje jeden
společný rys. Vždy a všude s oblibou říkávají: „Ty bys dělal
totéž, kdybys byl donucen“. Anebo: „Já bych dělal totéž, kdybych
mohl.“ (;
Keplere, co se vztahu mé osoby k materialismu týká, co bych dělal já a jak
bych postupoval, kdybych… jsem myslím dostatečně naznačil již
v podotázce u příměru o hlavě a kladivu. (;
Místo „nenažranci“ si dosaď „jedlíkovi“, aby vše bylo PRVOŘADĚ společensky korektní. Chuj tam s nějakým drancováním zdrojů, to „až pak“.