Pýcha je hřích, či jen částečný hřích? Kdy, proč a na koho býváte pyšní?

Částečný hřích se nedefinuje . Existuje sedmero hlavních hříchů, hlavních protože, z nich mohou vzniknout i další hříchy.

Mezi sedmero hříchů patří na 1. místo pýcha.

Pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost a lenost.
–
Lidé jsou pyšni na své schopnosti, inteligenci, sílu, vzhled, děti, apod., Nechtějí se nikomu podřizovat, zodpovídat, omezovat se. . Sami vědí, co je pro každého nejlepší U věřících se vytrácejí myšlenky na Boha, neuvědomují si, že vše, co člověk má, je dar od Boha.

Nadhodnocují se, postrádají pokoru. Neříká se, že pýcha předchází pád?

Upravil/a: annas

Jsou lidé, kteří jsou pyšní za své úspěchy materiální, pracovní a podobně. Mnohdy se lidé podle toho hodnotí, srovnávájí se auta, platy, vzdělání. Můžeme obdivovat vynikající lidi, jejich skutky. Například vědce, sportovce, známé a podobně. Když si soused pořídí nové auto, tak nejsme pyšní, spíše máme jiné pocity, které asi každý zná.
Hřích nebo částečný hřích je stejné jako těhotná nebo částečně těhotná.

Slovo pýcha bývá někdy používáno ve smyslu hrdost – vážení si něčeho ve spojení pokorné vděčnosti za to. A pak v mozku lehko nastanou různé přesmyčky a člověk si to začíná nějak divně přivlastňovat… může to být v malé míře, a tedy částečný hřích.
Ale pokud vezmeme kořen pýchy, tak to není částečný hřích, ale prostě to špatné, velmi špatné. Pýcha jako taková nemůže být malý nebo částečný hřích, jenom může být málo rozvinutá a přidržovaná na uzdě jinými ctnostmi.

Som pyšná na to, že som človek. Som preto hriešna?
Nie.
Pojem pýchy ako hriechu vznikol preto, aby odlíšil
1– hriech pýchy ako povyšovanie sa človeka nad iných ľudí, popieranie myslenia iných ľudí vo svoj prospech…
od
2– pýchy ako hrdosti človeka medzi ľuďmi…

napríklad:
Pýcha ako hriech: Som Najkrajší, najúžasnejší, najmúdrejší, nado mňa nikto nie je, len môj názor je pravda a všetci ostatní sú nuly, …
Pýcha ako hrdosť: som pyšná na svoje dielo, som pyšná na svoju príslušnosť k národu, som pyšná na svojich predkov, ktorí ubránili našu zem proti votrelcom, dobyvateľom

Upravil/a: led

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Sedm_hlavn%C3%AD­ch_h%C5%99%C3%AD­ch%C5%AF
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Smrteln%C3%BD_h%C5­%99%C3%ADch

Pýcha je podle mne smrtelný hřích.

Čeština zná dvě slova: hrdost a pýcha,
která ale lidé dost často zaměňují.

Zatímco pýchu vnímám silně negativně,
vnímám hrdost (být na někoho/na něco hrdý, naopak pozitivně.
(Led podle mne píše o hrdosti.)

Upravil/a: annas

To je docela zásadní problém náboženských textů (mimo jiné) že se v nich nejedná o cosi opakovaně zkoumatelného a upřesnitelného ale jen se tak slovíčkaří a pak se na zvolených slovech příliš pevně bazíruje. Jenže jak známo slova mívají rozličný výklad a ten se navíc s časem výrazně mění … pýchou se tady doufám nemyslí to, že jste na někoho jiného hrdí, pýchou se tady asi přesvědčení o své vlastní nadřazenosti. ASI .. doplňuji důležité slovo ASI, protože si tohle mohu nanejvýš tak jen myslet, není podle čeho soudit, není s čím porovnat, není jak ověřit …můžeme jen slovíčkařit a o významu se handrkovat. V náboženství s podklady ani nic exaktnějšího dělat nelze.

Upravil/a: anonym

Dle mého názoru, pýcha není hřích. Je to momentální vlastnost jedince. Protože nikomu neubližuje. Je úplně v pořádku, když je matka pyšná na své dítě, otec na syna, když zvládl zkoušku, syn zase na svého otce. A tak můžu pokračovat do nekonečna.