Původ názvu obce Němčice (okres Kroměříž)

Uvedu tedy původ názvu.Je dvojí.

1. Buď tu bydleli Němci, nebo to byla osada lidí patřících jakémusi Němcovi, který byl Němcem buď podle národnosti, nebo podle příjmení.

Německých či Němcových vsí muselo být hodně, do současnosti je v České Republice 17 Němčic a k tomu ještě Němčičky, Němčany, Němče, Němčí i Němčovice.

Odkaz jsem uvedla jen kvůli původu pojmenování,jinak jde o jiné Němčice.

Zdroj: http://www.nem­cice.estranky­.cz/clanky/his­torie/historie-nemcic.html

Nic o původu názvu jsem nenenašla,ale i tak je to zajímavé…Obec Němčice leží na jihozápadním mírném svahu výběžků Karpat, ale ještě na Hané, na cestě z Břestu do Kostelce u Holešova.
Osada se psávala Němčice i Němčičky. První zmínka o Němčicích je z roku 1261. V té době část osady věnoval král Přemysl Otakar II. i s Oujezdem Hulínským biskupovi Brunovi za věrné služby, což je připomínáno i v závěti biskupské r. 1267. Ostatek byl po dlouhou dobu lenní. V XVI.století byly již celé Němčice při biskupství.
Z dávných dob mají Němčice vzácnou památku – kamenný smírčí kříž, na kterém byl kdysi i nápis, dnes již nečitelný. Stojí na severní straně obce vlevo při cestě z návsi na Starou Ves u ovocného sadu. Z devatenáctého století zůstala zachována památná kaplička a zvonice.
Dne 27. 11.1747 zřídil biskup kardinál Troyer dědičnou rychtu na gruntě Jiřího Nevřaly č. 24. Tím osvobodil onen pololán od všech robot a dovolil na něm čepovat pivo, víno a kořalku. V roce 1750 bylo v osadě 19 sedláků a 3 podsedníci. Osada měla 50 měr prostředních a špatných pastvisk, kovárnu, pastoušku a pazdernu. Od r. 1777 se udržely grunty: Pravda č. ll, Nevřala č. 24 a Vymětal č. 32. V roce 1770 měla osada 40 domů, a to výhradně dřevěných a doŠkem krytých. V roce 1790 měla 48 domů s 325 obyvateli. V roce 1890 už měla 69 domů a 439 obyvatel.
Rozloha osady byla 291 ha. Měla pojmenovány tři části: Horník, Dědina a Zabrání. V minulosti se osada vyznačovala množstvím příkopů a rybníčků. Od roku 1870 bylo započato s úpravami příkopů, odvodňovalo se. Bylo zde dosti mostů a mostků přes příkopy, aby bylo možné přejet na pole. Polní tratě se jmenovaly: Bašty, Malé záhumeňa, Horníky, Hrubé záhumeňa, Padělky, Široký, Ouzký, Klíny, Oplety, Pospěchy, Trávník, Pekliska, Přední a Zadní díly.
Většina pastvisek byla postupně zrušena a zúrodňována, protože většina lidí se živila tím, co na poli a v zahrádkách vypěstovali. Pěstovalo se obilí, proso, čočka, hrách, konopí, len a od roku 1838 také řepa.
Zrušení roboty 1848 bylo dalším podnětem pro sedláky a domkaře ke zvelebování pozemků i obce. 1895 bylo 13 členy založeno „Družstvo parního mlátícího stroje“. 1903 bylo založeno „Družstvo pro zvelebování chovu hovězího dobytka“ a 1904 založili sedláci další „Družstvo parního mlátícího stroje“. Zemědělství se postupně zlepšovalo, ale stále nebylo výnosné, stačilo jen na obživu.
Velká pohroma přišla, když do I. světové války muselo z Němčic narukovat 100 mužů a již v druhém roce 15 mužů zahynulo. Chudoba byla mezi lidmi veliká. S velkou radostí byl vítán rok 1918 a jeho 28. říjen Den vzniku Československé republiky. 15.6. 1919 byly provedeny první volby do obecního zastupitelstva. Prvním starostou byl zvolen Jan Nevřala z č. 24. Na počest padlým ve válce byl 1.6.1925 v parku před školou slavnostně odhalen pomník. Farou náleží obec od nepaměti do Kostelce a dlouho tam patřila i škola. Teprve 6. 4. 1886 ve 2 hodiny odpoledne byl položen základní kámen na výstavbu školy a 14. 7. 1886 bylo nákladem 8.600 zl. dokončeno postavení jednotřídní školy o třech odděleních. Prvním učitelem byl J. Voříšek ze Zářiči a prvním definitivním správcem školy byl Vincenc Kajdoš z Henčlova. V roce 1908 byla provedena nadstavba školy na dvojtřídku a jednu třídu reservní, v níž byla zřízena tělocvična. Výuka zde byla zrušena v roce 1977 a děti dodnes docházejí do školy v Kostelci. Budova je využita pro mateřskou školu a jako sídlo obecního úřadu.
Němčice byly odedávna známy tím, že zde pracovalo mnoho spolků. Hned v roce 1899 byl založen čtenářský spolek „Svatopluk“, později přejmenovaný na „Odbor národní jednoty“. V knihovně měl spolek 376 knih, udržoval a propagoval národní uvědomění pořádáním ochotnických divadelních představení, slavnostním „kácením máje“, jehož velmi zdařilým provedením byly Němčice vyhlášeny v celém okolí. Roku 1901 byl založen „Střelecký oddíl“ – později „Myslivecké sdružení“, které je od roku 1993 spojeno s Pravčicemi a Količínem. Stále pracuje a stará se o zvěř ve svém revíru.
První zmínka o tělovýchově je zaznamenána v kronice v roce 1908, kdy ve škole cvičili Sokoli a Orli. Po válce Orel zanikl, ale Sokol pravidelně cvičil, zúčastňoval se „Sokolských sletů“, „Spartakiád“, „Slovenských slavností“. Pořádal tělovýchovné akademie, karnevaly, hodové slavnosti a jiné. V roce 1943 byl založen fotbalový oddíl, jehož družstva se stále zúčastňují soutěží. Vedle fotbalového hřiště byly v roce 1982 z provizorních šaten postaveny šatny i se sociálním zařízením. Zároveň bylo v roce 1982 započato s budováním víceúčelového sportovního areálu, který je v létě využíván na tenis a míčové hry. V zimě se betonová plocha promění v přírodní kluziště. Areál slouží také ke kulturním účelům.
Dalším důležitým spolkem byl „Hasičský sbor“ založený 2. 6. 1929, který byl po dlouhá léta velmi činný a potřebný. Kromě svých povinností se léta staral o „vodění medvěda“ a pořádání němčických hodů, které se slaví v květnu na Jana. Kdysi byly hody velmi slavné. Zábava, byla předhodová, hodová, v neděli budíček občanů hudbou, průvod do kostela a zpět. V neděli ráno měla každá svobodná dívka před domem zasazený ozdobný májek. Hudba pak zahrála u každého májku písničku. Náves se hemžila kolotoči, střelnicemi a stánky. Dnes už se májky nestaví, celá slavnost je jednodušší. Hasiči jsou v současné době nefunkční a Sokoli při své bohaté činnosti dělají hody hlavně proto, aby tato tradice neupadla v zapomnění.
Významným spolkem jsou i zahrádkáři, protože vykonávají poctivou práci již od svého založení od 3. ledna 1958. Starají se o vzhled obecních parků a pomáhají drobným pěstitelům při práci na polích a v zahradách svým traktorem, secími strojky a jiným nářadím. Také se starají o Bývalá škola – dnes sídlo ob. úřadu a mat. školy. o vzdělávání svých členů odbornými přednáškami.
Pochvalu zaslouží za svědomitou práci i spolky, které neměly tak dlouhého trvání a v devadesátých letech zanikly. Byl to Český svaz žen,Červený kříž a Osvětová beseda.
První telegrafní vedení vedlo z Kostelce přes Němčice do Břestu v roce 1901. V tomto roce byla zavedena i služba přespolního listonoše p. J. Drcmánka z Kostelce. První veřejná telefonní hovorna byla zřízena v č. 24 dne 15. 9. 1925. Toho roku měl v obci první rádio p. Kubíček z č. 16. Při sčítání lidu v roce 1930 měla naše obec nejvíce obyvatel. V 91 domech a jednom železničním vagóně žilo 543 osob.
Do života obce se zapsalo i nelehké období protektorátu Čechy a Morava z let 1939 – 1945. Obec zůstala čistě českou obcí, nefungoval zde žádný německý spolek a české spolky musely být rozpuštěny. Vězněno bylo 5 mužů. Také partyzánů v obci nebylo. O průběhu války se lidé dozvídali z rozhlasu, hlavně z vysílání z Londýna. Po válce se z vesnice odstěhovalo 21 rodin s 93 obyvateli do pohraničí, kde osídlovali opuštěné domy. Většinou pracovali v zemědělství a v továrnách. Prvním předsedou místního národního výboru byl po válce zvolen p. Miroslav Pravda z č. 13. Opět začaly pracovat spolky.
V roce 1948 přicházejí změny ve společnosti. Padesátá a šedesátá léta jsou ve znamení kolektivizace. V Němčicích bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo v roce 1951. Předsedou přípravného výboru byl p. Břetislav Darebníček. V roce 1972 bylo družstvo sloučeno s družstvem Kostelce a tak tomu zůstalo přes všechny změny, které ho potkaly, dodnes. R. 1968 byla postavena pěti družstvy sušička, jako druhá v republice. R. 1972 byla postavena míchárna krmiv, také jedna z prvních v republice.
V sedmdesátých letech byly zbudovány autobusové čekárny, podsklepená část školy a v ní instalováno ústřední topení. Ve středu vesnice byla provedena demolice pěti domů a likvidace výletního místa v parku. Uprostřed návsi byl vybudován pěkný park. Za školou bylo vystavěno hřiště pro děti mateřské školy. U hlavní silnice byla vybudována kanalizace.
Na počátku osmdesátých let byla dokončena stavba požární zbrojnice. Bylo vybudováno víceúčelové hřiště, další část kanalizace, pokračovalo se v úpravě chodníků. Nad Lipinami byla postavena pro naši obec vodárna a vybudován vodovod.
Devadesátá léta zaznamenala v životě obce velkou změnu – zase získala samostatnost, kterou ztratila v roce 1976 sloučením národních výborů naší obce a Kostelce u Holešova, kde bylo i její sídlo. V Němčících byl sestaven občanský výbor. Tento stav trval až do roku 1990. Od l. července 1990 byla zase obec samostatná s vlastním obecním úřadem, který sídlí v přízemí školy. Desetiletá práce se soustředila na dokončení výstavby vodovodu, opravu el. sítě a obecního rozhlasu, opravu chodníků, obrubníků, výstavbu části místní komunikace. Obec byla plynofikována, byla vybudována podzemní telefonní síť a kabelová televize, ve které je jeden kanál věnován zprávám obecního úřadu. Od roku 1999 vydává obec 2× ročně „Zpravodaj“. Obec uzavřela družbu s italskou Pegognagou. V obci není soukromých zemědělců. Jsou zde dva soukromé obchody, hospoda a 20 podnikatelů.
Přejeme si, aby naše obec v posledním roce tohoto tisíciletí a v letech 3. tisíciletí vzkvétala ke spokojenosti a radosti všech našich občanů a aby přinášela všem budoucím generacím šťastné a spokojené bydlení, zdravý vzduch, svěží vítr a hodně sluníčka nejen na nebi, ale i v duši.
Informace o obecním znaku
První zmínka o Němčících pochází z roku 1261, kdy král Přemysl Otakar II. daroval obec spolu s řadou jiných svému rádci, olomouckému biskupovi Brunovi ze Šaumburka, za jehož erb je považován heraldický kopřivový list. Polovina tohoto znamení je převzata do znaku obce jako připomínka její nejstarší historie.
Druhá polovina štítu charakterizuje zemědělský ráz Němčíc.
Zhotovitelem návrhu na obecní znak je p. Louda Jiří – heraldik

Zdroj: http://www.obec-nemcice.cz/in­formace-o-obci/historie/

našla jsem toto
názvy Němčice, Německý Brod, Uherské Hradiště
v Čechách /pojmenovaných podle německých a maďarských kolonistů/

http://www.pf­.jcu.cz/stru/ka­tedry/pgps/ik­vz/podkapitoly/b02ro­move/17.pdf