Úplná blbost. Nic takového se nestane.
Robotizace nikdy není pro lidi nevýhodná a nikdy se nestane, že by
stroje, -roboti zcela nahradili lidi (leda v případě, že by vznikla umělá
inteligence a rozhodla se lidi vyhladit, ale to je zas o něčem jiném).
Robotizace zlepšuje ekonomiku, zlepšuje efektivitu podniku – zrychlí
výrobu, ušetří čas atd, několinásobně sníží náklady a zvýší
zisky, mj. ušetří peníze i kupujícím. Tím se uvolní potřebné (stejné
nebo dokonce vyšší) množství peněz pro jiné práce, do jiného odvětví
(tzn. v jedno druhu práce se zavedou stroje a sníží se počet zaměstanců,
zároveň se ale vytvoří podmínky/příležitosti pro jiný druh práce,
kde se zaměstnanci uplatí… a je jedno jak moc je modernizace, robotizace
rozsáhlá. Zaměstnaných lidí = množství pracovních míst a
příležitostí – se zavedením či zvýčením robotizace, neubyde –
zůstane stejné. Tak to prostě funguje).
Nedávalo by smysl aby robotizace zbavila lidi prací. Práce jsou tu pro
peníze a peníze jsou pro lidi, ne pro roboty.
(Ekonomika se z velké části týká hlavně ne/zaměstnanosti…skoro celé
se to točí právě kolem toho. A stroje lidi nenahrazují, ne fakticky).
Stroje neubírají pracovní sílu, jak se na první pohled může zdát.
Stroj neznemožní práci, ale (vždycky) ji uvolní, osvobodí, aby se s ní
mohlo disponovat v jiných zaměstnáních.
Když nový stroj dává k volné dispozici jisté množství dělných rukou,
dává tím zcela nevyhnutelně k dispozici také peníze, které jsou s to
práci oněch rukou zaplatit.
Ještě pro upřesnění: podnikům z modernizace a zavedením strojů
vznikají mnohé výhody, které s sebou přinášejí, jak ušetřené peníze
(snížené náklady), tak větší zisky (např. víc výrobků za míň
času). Podnik teda disponuje více penězi, úsporami, které se přesunou
někam jinam (protože ekonomika žije na kapitálu, úsporách a peníze nikdy
nestojí, ale přesouvají se). A ony peníze jdou nakonec zase do kapsy těm
zaměstnancům, které stroje „připravily“ o místo (ve zkratce, krom
jiného. Navíc to zlepšuje celkovou ekonomiku a blahobyt).
A snad to nejhlavnější je to, že s vyšší modernizací se zároveň
sníží i ceny výrobků (nebo služeb), které ty stroje vyrábí/poskytují
(protože jsou efektivnější, levnější). Ceny se z původní ceny můžou
klidně snížit o polovinu původní ceny – která byla před zavedením
strojů (a ony se sníží, protože si to podnik může dovolit- je
efektivnější, méně nákladný, více výnosný i při nižších cenách
atd. a taky kvůli konkurenci a jiným ekonomickám pravidlů). Takže ceny se
sníží, tím ušetří peníze i odběratelé (ti, co si ten výrobek koupí)
a ušetřené peníze utratí někde jinde. Ušetřené peníze ze zavedení
strojů zkrátka vytvořily podmínky (mzdy) pro další zaměstnání.
Jedny místa se jakoby zaplní (stroji), ale zároveň se díky nim vytvoří místa nová.
(Parafrázovaný Bastiat) Jinými slovy, vynález (stroj) je vymoženost
získaná zdarma, je to prospěch pro lidstvo, který je nic nestojí a naopak
přináší s sebou nový statek, jehož užitečnost je přírůstkem
k národnímu bohatství.
Konečným výsledkem vynalézání a zavádění strojů je nárůst
uspokojování potřeb při stejné velikosti vynaložené práce.
Upravil/a: DoTazatel
4Kdo udělil odpovědi palec? anonym, led, Kelt, aliendrone
před 1731 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Přenášení dílů, jejich montování, úprava – tedy hlavně v automotive. A pak činnost, která musí být vykonávaná přesně, bez nebezpečí v případě selhání lidského faktoru. Třeba řízení dopravy. Napadá mne spousta možností, ale záleží na tom, zda se vyplatí investovat do robota, nebo platit pár lenochů.
3Kdo udělil odpovědi palec? led, Mc Merkurion, DoTazatel
před 1731 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Eh, neboj nic. Nějaká pracovní místa/pozice zmizí, jiné (dnes např. neznámé) se objeví.
0 Nominace Nahlásit |
1 – podobne sa vyjadrovali aj Luddisti
„Luddizmus bolo sociálne hnutie britských textílnych remeselníkov na
začiatku 19. storočia. Hnutie začalo v roku 1811. Bolo namierené proti
zmenám spôsobeným priemyselnou revolúciou, zavádzaniu strojov ako
predpokladanému pôvodcovi nezamestnanosti. Svoj postoj vyjadrovali aj
ničením krosien.“ https://sk.wikipedia.org/wiki/Luddizmus
2 – nie je to pravda
3 – roboti preberajú prácu, ktorá je pre človeka nebezpečná, prípadne
ju uľahčujú.
2Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone, DoTazatel
před 1731 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vymizí malé a střední podnikání a za řemeslníky budeme platit horentní částky. Vidíme už teď, co páchá globalizace, centralizace a zákony jako za komunismu, že kdo podniká, ten krade.
Upravil/a: Ametyst
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 1731 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Zda je to pravda ukáže až čas. Do té doby je to prostě jen jakýsi převděpodobný předpoklad, právě tak by to podnikatelé chtěli mít, právě tak by chtěli řešit dnešní problém s nedostatkem levné pracovní síly. Robotika s automatizací vždy budou levnější a efektivnější než lidský čas a lidská práce a je to tedy logický nástroj k budoucímu zvyšování výrobní kapacity a k redukci nákladů. Jako vedlejší efekt to pochopitelně může mít za následek, že kromě toho, že na této úrovni nebude vznikat už mnoho pracovních příležitostí mohou také postupně zanikat i některé už existující – bavíme se tu ale o práci typu „vezmi tohle, otoč to, zašroubuj to, a polož to semhle“, nebo „seber tohle, protáhni to čtečkou kódu, zeptej se na slevovou kartu a zkontroluj platbu“, tedy práci značně otupující, kterou kromě lidí holt snadno zvládnou i stroje a pokud by to nebylo v rozporu z morálkou zřejmě by ji už dávno vykonávali i speciálně šlechtěné a trénované opice. Nebude to tedy až tak velká ztráta, lidé se budou moci více soustředit na pracovní příležitosti ve kterých mnohem lépe zužitkují svůj evolučně nadělený potenciál a těch bude vždy dost a dost.
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Jeslti chápu správně otázku, spíš bylo myšleno. Kolik procent druhů prací se nahradí roboty a nebylo to myšleno tak, že nebude práce pro lidi..... To znamená, že se nahradí například pozice ve fabrikách automotive atd. Může to však být barman (některé bary na Světě dnes fungují tak, že místo barmana je robot a vy jen zaplatíte a zvolíte si , který drink chcete) Dále skvělým příkladem jsou kasy v obchodech. Všimněte si, že čím dál víc obchodů, nahrazuje klasické kasy těmi samoobslužnými, kde postačí jeden člověk na deset kas. Samozřejmě to neznamená že zmizí pracovní pozice a nebude práce pro lidi. Spíš tím jak jde doba potřebu, spousta řemesel nebo pozic vymizí a nahradí je roboti. Tím pádem ale vzniknou pracovní místa jinde. A to většinou v IT odvětví, kde se budou roboti programovat, servisovat, kontrolovat. Tím jak se technologie posouvají dál, tak se nám kompletně mění systém práce. Skvělým příkladem je např i stavebnictví. Začínají být technologie jako např. robot, který hodíte na zeĎ a on sám vymaluje celou místnost, vemte si ty vysavače, které za vás vysají celý byt atd. atd.
Upravil/a: Lukas27
0
před 1730 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Co zmizí jako „první“ bych si vůbec netroufl hádat, profesí je příliš mnoho na to abych se svým tipem mohl trefit, ale domnívám se, že například zrovna paní pokladní v supermarketech už v blízké době nebudeme vídat zdaleka tak často jako doposud, nepřijdou o práci, jen budou spíš pobíhat mezi regály a plnit košíky online objednávkami připravenými později k vyzvednutí v prostoru drive-in, což je služba která dnes ve většině supermarketů ještě neexistuje ale jsou tu určité zárodky a náznaky že toto bude v příštích letech práce pro lidi spíš, než obluha u pokladny. Samozřejmě i tuto práci časem zvládne z velké části automatizace a takto se to bude posouvat výš a výš, některé práce zaniknou jiné vzniknou.
Jinak celý ten spor mezi táborem „božinku dělník přijde o práci“ a táborem „najde si jinou“ je právě a jen o tom, že ta první skupina si prostě neumí představit, že někdo kdo dělal celý život nudnou a naprosto rutinní činnost by uměl nebo chtěl dělat něco, do čeho bude muset znovu zapojit i svůj mozek. O ničem jiném to není, první skupina prostě lidi podceňuje a přikládá jim jen věčnou roli otroků, co dělají donekonečna práci která je nebaví a nikam neposouvá.
@DoTazatel: … to je esej hodná ekonoma, jenže k životu má hodně daleko a je to totální blbost … už dnes je vidět, že stroje a roboti nahrazují lidi >>> namísto aby se lidem přidalo, daj robota, a dotyčný je bez práce, tím pádem hodně pracovních pozic mizí … by mně zajímalo, kde jsi k tomu přišel …
Tak tu „esej“ přečti celou a pořádně…
(Proč by se lidem měly kvůli strojům zvyšovat mzdy?? Jak by to s tím
mělo souviset?).
Kde jsem na to přišel? U jiných ekonomů a stačí mít základy ekonomie
a trochu chápat (selsky =ekonomicky) funkci a obíhání peněz.
V ekonomii i jinde platí „Co je vidět a co není vidět.“… „Stroj
připravil dělníka o práci,” to je to, co je vidět, ale nevidíš to, co
není vidět… a to jsem (ve zkratce a zjednodušeně) vypsal v té
„eseji.“
Původně jsem chtěl na Dr. Darkovu otázku napsat jen, že to je blbost a
že něco takového není možné. Ale trochu jsem to rozepsal a popsal,
protože by si zdejší uživatelé nepoložili otázku „proč“ a ani by
nejspíš nehledali odpověď. Krom toho drtivá většina (lidí) nechápe
ekonomiku a nemá ekonomických znalsotí, co by se za nehet vešlo…
Pak jenom na všechno nadávají, všechno kritizují, na všechno jsou
„experti“ – hned vynášejí soudy a přitom nemají ani ty nejmenší
základy…
… jenže v životě to je tak, že člověka nahraděj robotem a to že lidi tím pádem nemaj práci je vidět, že továrna funguje a generuje zisk je tak nějak těm bez práce jedno, to se pak nediv, že holt nechápou ekonomiku, ale selskej rozum praví, že jestliže se zvýší nezaměstnanost, doplatí na to všichni, jelikož ti roboti nebudou mít pro koho vyrábět a všici nejsou chytří, aby mohli mít vysokou a jen šéfovat (i když v našem školství lze vše) …
to co tu prezentuješ je prosté kverulantsví a zabedněnost … ti lidé přece nemusí trvat na tom že budou dělat zrovna tu práci po které už není poptávka a jak bylo řečeno, nějaká práce bude vždy. Možná ne zrovna ta kterou dělal dělník doposud ale vždy bude k dispozici nějaká jiná a je na jeho schopnosti adaptace (a říká se že lidé jsou, nebo alespoň bývali v této dovednosti dobří) aby si tu jinou práci našel a vykonával ji.
zjednodušeně řešeno nemůžete se zabarikádovat v tom že budete zarputile udržovat nepotřebné pracovní pozice, namátkou třeba profesi ponocného … uzákonil bys zákaz zrušení této funkce jen proto že by ten dotyčný přišel o práci a nedej bože by si musel najít jinou ? To přece nedává smysl. Nezaměstnanost se prostě vůbec nemusí zvyšovat jen proto že zrušíte nepotřebné pracovní pozice a nahradíte je jinými po kterých vzniká nová poptávka, to je prostě přirozený vývoj pracovního trhu.
Tady nejde vůbec o to, že se zvýší zisky podnikům a mají z toho zisky jenom ty podniky..... ta nezaměstnanost se nezvýší, i když stroje v něčem nahradí lidskou sílu… (a nikdo nemusí něčemu šéfovat).
Je tam spousta faktorů, takže to fakt nejde napsat zjednodušeně nebo
uvést jen jeden bez ostatních a bez vysvětlení, ale popíšu alespoň zlomek
(který už jsem uvdedl i v té „eseji“). Čím lepší je ta robotizace,
tím levnější se stanou produkty, kteří si kupují běžní lidé a ty
peníze, které ti lidi ušetří na tom zlevněném produktu/službě, utratí
někde jinde (=tím vzniká nové financování nových zaměstnání. Těma
ÚSPORAMA, které lidi utratí jinde. Ty peníze se prostě přelejou). Pochop,
peníze nestojí, ale neusáááále obíhají (lidi si je nedží, podniky si
je nedrží, stát je nedrží = nikdo. Neustále kolují).
Je omezené množství peněz a tím i finacování různých věcí (jako
např. mzdy dělníkům). Stroje uvolní peníze, které se pak přesunou a je
možné financovat dělníky jinde = vyplácet jim mzdy (kdyžto napíšu
totálně lajcky a polopaticky).
Podniky mají větší zisky a tím víc peněz. Lidi mají víc peněz (protože se zlevnily produkty, které vyrábějí stroje). Tyto „volné“ peníze pak vytváří (financují) nová pracovní místa pro lidi (kteří přišli o práci kvůli „těm zatraceným strojům“).
Krom toho všeho: výrobek je levnější, takže ho můžeme koupit třeba
za polovic a za tu druhou polovinu si můžeme koupit něco jiného (jiný
produkt). Př. takže máme 2 dělníky, jejichž konečným výsledkem je
výrobek, který stojí 100 Kč. Příjde stroj, jeden dělník příjde
o práci, ale krom jiného teď bude ten konečný výrobek stát jen 50 Kč.
Lidi ušetří 50 Kč – za ty si můžou dopřát jiný produkt. A těch
ušetřených 50 korun jednoho člověka, uvolnily ty stroje – umožnily tak
vzniknout práci někde jinde. Takže z toho nikdo netratí, máme 2 dělníky
jako na začátku, plus si za 100 Kč můžeme dopřát 2 produkty místo
jednoho.
Nemluvě o tom, že se zlepší zisky firmy a vlastně se posílí celá
ekonomika aj...............
Tak ještě jinak. Potom, co podniky mají větší zisky a lidi něco
ušetří na tom zlevněném produktu, tak tu máme kapitál (úspory), kterými
budou financování noví zaměstnanci (ti, co přišli o práci). A jak
vzniknou ty nové pracovní místa a proč ty peníze půjdou zrovna těm
dělníkům? To jsou prostě všechno ekonomické principy a zákony… Lidi
ušetřené peníze (za ten, díky strojům, levnější produkt,) utratí
někde jinde (v jiném podniku) a vypadá že ty peníze jdou jenom tomu
podniku a taky jdou. Ale jde o to, že to jsou peníze navíc a ty peníze
navíc se dají na mzdy novým dělníkům. Vše se točí kolem
nezaměstnanosti a s volnými=usetrenymi penězi si podnik (kapitalista)
může dovolit, zaměstat a platit nového zaměstnance.
Střídají se doby, kdy je dostatek práce – volných pracovních míst,
poptávka po zaměstnancích. A pak doby, kdy je zaměstnanců moc –
nadbytek, je propouštění, lidi nemají práci, je po ní poptávka, ale
nedostává se jim té práce,… to je krize.
Stroj pomáhá ekonomice, uvolňuje peníze, – vytváří úspory a
vytváří nová pracovní místa (jako náhrady těm, které o práci
připravil). Co je vidět a co není vidět. Není vidět, že peníze, které
stroj ušetřil vytváří nové pracovní místa v jiných podnicích…
… když to napíšu laicky a polopaticky: co asi budou dělat lidi, když za ně vše udělají stroje >>> vymyslí se pro ně práce, než je zase nahradí strojema >>> takže buď nebudou dělat nic a budou na dávkách, nebo budou patřit mezi těch pár vyvolených, co dělají práci, kterou roboty nenahradíš, maximálně umělou inteligencí …
Bože. Jenže to je právě úplná kravina, konstatování založené na
naprosté neznalosti ekonomie.
Není možné aby stroje nahradily lidskou pracovní sílu. Stroj bude dělat
všechnu práci? To je blbost, úplně odporující ekonomii, ale no dobře,
řekneme že veškerou práci "budou dělat stroje. " co se asi stane s těma
penězma? Kdyby byli na dávkách, jak píšeš, tak by klidně mohli, protože
by bylo tolik volných peněz, že by to mohlo neustále vklidu financovat
všechny.. .
Ale je to totální blbost, protože stroj prostě nemůže nahradit LIDSKOU
PRACOVNÍ SÍLU, nikdy. Stroj vždycky nahradí jednu práci tím, že uvolní
potřebné peníze na financování další práce. Ty práce jsou, protože
lidi potřebují peníze, o to jde. Peníze jsou pro lidi, aby jim usnadnil
život, obchodování/směnu atd. Kdyby všechno a fakt všechno dělaly stroje
tak by teoreticky ani žádné peníze nemusely existovat.
To, že by stroje dělaly všechno (místo lidí) je ovšem naprosto nereálná
utopie.
Třeba ti to tady týpek vysvětlí líp, ale to by na porozumění chtělo
vědět, co to jsou peníze, měna, trocha historie, jak to funguje, a mít
alespoň základní znalosti ekonomie a funkce různých jejich principů…
http://bastiat.cz/co-je-videt-a-co-neni-videt-viii-stroje/
… jenže já nemluvímo teoretickém tlachání, ale o skutečnosti, jež nastala >>> vlivem nahrazení práce dělníků byli tito propuštěni a hotovo, podnik se o ně více nestaral, a peníze získané prací robotů samozřejmě na charitu nevěnoval, zakoupil za to další stroje, na které samozřejmě již nebylo potřeba mít tak velkou obsluhu, takže následovala další redukce stavů, je jasné, že nejdříve byli odejiti ti nejstarší, kdy dojíždět za prací je již větší problém a naučit se novým technologiím také, k tomu ale opravdu nepotřebuju vědět zákony trhu, jen se stačí dívat se okolo sebe … možná to ekonomové viděj jinak, ale život běží trochu jináč …
Pro další prohloubení ekonomie doporučuji kromě Bastiata, Smithe,
Ricarda, Malthuse, Saye (ten není v čj, ale některé jeho myšlenky,
principy jo – v ekonomických učebnicích nebo u jiných ekonomů =
českých), pak Marxe (i když je to vůl), Milese, Hayeka, Keynese (i když
je to další vůl, podle kterého ale státy po téměř celém světě řídí
ekonomiky založené na protekcionismu a hlavně utrácení), Friedmana,
Marshalla, Samuelsona, Hazlitta aj.
Nebo alespoň učebnici ekonomie (tam se toho popravdě ani moc nedozvíš-
v těch středoškolských), nebo 50 myšlenke ekonomie, aj.
Já netvrdím, že se vyznám v celé ekonomii, ve všech jejich odvětvích/podkategoriích a chápu všechno, ale jak jsme říkal, mám alespoň základy, selský rozum a nedělám unáhlené soudy.
Zajímavé, že i ti největší odborníci, teoretici a znalci různých oborů se neunáhlují a dost přemýšlejí než vyřknou nějaký soud. Sami zvažují a zjišťují, že čím víc vědí, tím míň vědí a vidí jak je jejich neznalost rozsáhlá. Kdežto ti „experti,“ kteří se o daný obor (politika, ekonomika,…) vůbec nezajímají už „dávno vědí všechno“ a jsou si nezpochybnitelně jisti, že mají pravdu a nic víc neexstuje než to jejich vlastní „vědění.“ „Jejich soudy jsou pravdivé a opírají se o fakta.”
a obojí pokulhává pokud se baví někdo kdo teorii nerozumí s někým kdo krátkodobé praktické efekty bagatelizuje … protože prostě každý mluvíte o něčem jiném 🙂 Ty Merkurione řešíš jenom krátkodobý efekt, který je snadno řešitelný obyčejnou lidskou adaptací a schopností vyhledat si práci jinou, po které poptávka je.
Já se nabavil o něčem jiném :D no možná jsem trochu pominul ten krátkodobý efekt, protože mi nedošlo, že by někdo nemyslel, že když někdo přijde o práci, tak si najde (dostane) novou. Tak nějak jsem myslel, že to je samozřejmě vidět…
Hl. jsem nevěděl, jak jednoduše vysvětlit, že to nemá význam a není
to pro ty lidi vlastně nijak zlé, že v ten okamžik přišli o práci.
Snažil jsem se hlavně popsat, že nebude nedostatek peněz pro ty
zaměstnance, kteří o práci přišli a mohou pak být zaměstnáni někde
jinde, díky těm penězům, které stroje uvolnily pro financování těch
„nových“ zaměstnanců.
Hl. problémem se stroji totiž bývá označováno to, že nahradí lidskou
ruku a na ty zamestnance, které nahradily, nebudou nikde peníze (=že si je
nikdo další nebude moct dovolit zaměstnat a vyplácet jim mzdy).
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |