Proč vrazi ve většině případů nedostanou doživotí?

Otázka má dva možné významy:

1. Proč soudy nevyměřují trest doživotí?
Odpověď je v tomto případě prostá. Vražda podle § 140 nemá v základním vymezení (odst. 1 a 2) takovou možnost, výjimečný trest (tedy „doživotí“) je možné udělit až pokud jsou přitěžující okolnosti (viz odst. 3).

2. Proč není za vraždu automaticky trest doživotí?
To je nejspíš dáno historicky. Například až do 50. let byl za vraždu automaticky trest smrti, protože se soudila podle rakouského trestního zákona (117/1852 ř.z.) (za vraždu podle § 134), ale výkon trestu smrti byl vykonán jen pokud byl schválen prezidentem. Trestní zákon (80/1950 Sb.) přišel s tím, že za vraždu (§ 216) byla sazba 15–25 let, doživotí nebo trest smrti jen při přitěžujících okolnostech (více obětí, vražda při loupeži, vražda zvlášť surovým způsobem a blíže neurčené další přitěžující okolnosti). Toto v zásadě převzal i pozdější trestní zákon (140/1961 Sb.) a nakonec i ten stávající trestní zákoník (40/2009 Sb.).

Například v Německu byla historie vývoje práva jiná, takže tam je za vraždu automaticky doživotní trest. Dokonce jsou tu i praktické rozdíly, v Německu občas někoho odsoudí i za vraždu v nepřímém úmyslu ve stádiu pokusu – a i takového člověka můžou odsoudit na doživotí. Učebnicový pachatel je **** házející kameny na dálnici, ale může tak být souzen i člověk, který se na silnici zachoval způsobem velmi nebezpečným a projevil přitom míru zhovadilosti větší než obvyklou.

Na druhou stranu v zemích jako je Česká republika se vraždí velmi málo, navíc často jde spíše o „domácí zabíjačku“ nebo o sousedské spory dvou polovyšinutých „pistolníků“ než o nástroj, kterým pachatel získává nějaký významný profit, zahlazuje stopy jiné trestné činnosti, nebo mu to prostě dělá dobře. Takže palčivějším problémem bylo spíše snížit trest tam, kde nejde o „ukázkovou vraždu“, než řešit, jak nadsadit trest (tedy zavedl/obnovil se trestný čin zabití (§ 141), kde skutková podstata umožňuje soudit například týranou manželku, která ze zoufalství zabila, s podstatně mírnější sazbou 3–10 let).

Nebo jinak, výjimečný trest (doživotí, smrt, americké šaškován s odsouzením na půl milénia) je nástroj, jakým se izoluje nebezpečný pachatel od společnosti. Většina našich vrahů takových není, proto není nezbytné je odstranit ze společnosti trvale, jen trest musí být tak velký, aby měl funkci odstrašující (pokud takovou má) a také aby jasně říkal, že zmaření lidského života je pro náš trestní řád mnohem horší zločin než třeba defraudace.

Zdroj: http://zakony­.centrum.cz/tres­tni-zakonik/cast-2-hlava-1-dil-1-paragraf-140

Co se vám nelíbí? 20 let pro 60-letého je prakticky doživotí.

Soucit se pomalu, ale jistě přesouvá z oběti na pachatele a těžké zločiny se postupně začaly trestat spíše podle názorů psychiatrů a sociologů než podle zákona. Policie chytí pachatele a raději ho předá doktorům.Ti zkoumají motiv pachatele, oběť je nezajímá, a vina se vytrácí. Tak proto.

Pozrite si trestné zákony oboch štátov. Ľudské právo na spravodlivý trest v zmysle zákona platí aj pre vrahov. Sudca smie rozhodovať len v medziach, ktoré mu určuje zákon, nie „ulica, alebo srdce“.

To se musíš zeptat u toho soudu.

Bylo by vhodné převzít americký systém nikoliv doživotí, ale 30 50 80 let