Může se to stát být třeba v důsledku autonehody, pádu z výšky nebo jakéhokoliv vážnějšího zranění. Proč se ale srdce zastaví i když samo nebylo zraněno a nebyla zraněna ani část těla která by s funkcí srdce přímo souvisela? Mnohdy pak včasná resuscitace člověka přivede zpět k životu a pokud nekrvácí je schopen dál normálně fungovat třeba pouze s polámanými kostmi. Proč tělo reaguje zastavením srdce? Taky by mě zajímalo proč při zásahu střelnou zbraní třeba do nohy nebo opět do místa které ze srdcem přímo nesouvisí tak často k zastavení srdce a často i ke smrti člověka dojde? A proč se člověk ze střelné rány zotaví většinou až po vyndání kulky z těla? I když už třeba nekrvácí. Omlouvám se jestli je ta druhá část otázky o zásahu střelnou zbraní trochu zcestná, možná se jen moc koukám na akční filmy 😁 Ale co se týče zástavy srdce v důsledku zranění popsaných na začátku otázky, tak sem pár takových případů zažil z doslechu i v mém okolí a člověk byl po resuscitaci téměř v pohodě jen se zlomeninami bez krvácení.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Kepler před 1992 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Srdce je ovládáno jako jediný příčně pruhovaný sval v těle mozkem a nervovou soustavou automaticky, aniž bychom na něj měli volní vliv (pokud pomineme schopnosti fakírů). Fyzické trauma z obrovského přetížení dopadem z výšky nebo při autonehodě způsobí destrukci a „utržení“ orgánů, včetně nervové soustavy. Kulka v těle je cizí těleso v tkáni, které způsobí destrukci a zabraňuje zahojení. Proto se kulka musí vyjmout, aby střelený měl větší šanci.
3Kdo udělil odpovědi palec? Dochy, marci1, Otazník123
před 1992 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jednotlivé části našeho těla nejsou úplně izolované, takže porucha jedné části se může generalizovat a nějak se projevit i na vzdálených místech. Mechanismus není vždy stejný.
U poranění se aktivuje zánět jako soubor univerzálních reakcí na poškození. Intenzita roste z rozsahem, při příliš velkém poranění se zánět generalizuje a rozvíjí se traumatický šok. V souvislosti se srdcem dochází především ke dvěma jevům: Rozšiřování cév, které vede k relativnímu úbytku krve, a povšechný únik tekutin z krve do tkání, které vede k absolutnímu úbytku tekutin v cévách a především k otoku plic. Otok může akcentovat i to, že se po těle šíří kousky úrazem drcené tkáně. Otok plic způsobuje, že pravé srdce pracuje proti většímu odporu, relativní úbytek krve a rozšíření cév způsobuje, že levé srdce pracuje proti menšímu odporu. To znamená, že ve velkém oběhu tlak klesá, v malém roste. Navíc masivní otok plic způsobuje horší přestup kyslíku. Ve výsledku je tak pravé srdce přetížené, levé pracuje naprázdno a navíc je nedostatečně vyživované (klesající tlak krve → horší plnění věnčitých tepen). Srdce je tak náchylné (mechanismů je několik, neznám všechny) k tomu, aby prostě přestalo pracovat.
Pokud je při zranění velká ztráta krve, může dojít k vykrvácení (i vnitřnímu), kdy srdce přestane bít, protože nemá co čerpat.
Při pádech z výšky může dojít i k nepřímému poranění srdce. Odtržení srdce vyžaduje více energie, ale může dojít k trhlinám ve stěně aorty. Krev se pak může dostat i do osrdečníkového vaku a vlastně srdce „utlačit“.
A když už jsi zmínil střelné zbraně, tak je jeden dosti hypotetický způsob. Vysokorychlostní střela může po průchodu tkáněmi vyvolat tak intenzivní rázovou vlnu, že dokáže poškodit i vnitřní orgány vč. srdce.
Střelu je třeba vyjmout z řady důvodů – může sama cestovat, může s sebou do rány strhnout kontaminovaný materiál, může uvolňovat olovo, může být deformovaná a zraňovat při pohybu,… Rozhodně není její vynětí spojeno s nějakou okamžitou úlevou.
1Kdo udělil odpovědi palec? Otazník123
před 1992 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 3383 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2006 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1317 | |
zjentek | 1192 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 951 | |
elkon | 946 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |