Proč státy nesníží různé daně třeba o polovinu i víc?

Protože je to jediný zdroj příjmu státu a musí toho krýt veřejné výdaje. Je to tak balancování na ostří nože. Přestřelíš daně – zlikviduješ podnikatele. Snížíš daně – ochudíš stát a nebude dost peněz na školství, dopravu, zdravotnictví atd. Není třeba nad tím dlouze přemýšlet, tak to prostě je.

Upravil/a: Kepler

Stát není dobrý hospodář. Když se porcuje medvěd, těžko hledat nějakou větší efektivitu v rámci investic. Možná by se společné peníze a rozpočty mohly více delegovat na územní samosprávné celky (možná inspirace z Německa).

Souhlasím, že snižování sazeb mělo proběhnout – už dávno, když byla konjunktura a ekonomice se dařilo. Další věc je snaha nedělat dluhy a udržet vyrovnaný rozpočet. Snížení sazby DPH na pivo mi přijde na palici, když je zde spoustu sektorů, kde se mělo jednat.

No jo, vládnou nám ale socialisté a komunisté, kteří veškeré příjmy hned utratí, sáhnou do rezerv a vykopou pěknou sekyru a diví se, že nejsi peníze.

Podpora investic není otázkou procesu při ochlazování ekonomiky, ale nějaké ekonomické (úsporné) myšlení státu, které je prevencí proti možnému většímu ekonomickému pádu.

Čím menší daně, tím lépe – čím více spokojení lidé, kteří nejsou zatěžováni vysokými daněmi a úředničinou – tím lépe. Zdánlivě snadná rovnice. Spokojenost a také větší důvěra v jedince jsou pilíře pro zdravé fungování tuzemské ekonomiky. Dnešní politická reprezenzace jen slibuje a v podstatě země stojí na místě. A hořkou ironií je to, že na komunistech stojí a padá rozpočet – na těch, kteří tuto zemi dostali na úroveň rozvojové, jdou proti šikovným, schopným lidem a rádi kecají lidem do toho, jak se mají chovat. Jak pak můžeme být spokojení a mít důvěru v ekonomiku?

Zřejmě proto, že politici ani úředníci nechtějí přijít o svou moc.
A jejich moc je dána pouze množstvím peněz, které přerozdělují.

Nikdo nejde do politiky se záměrem, svůj nově nabitý vliv omezit. Nebo se záměrem možná ano, ale když už ten vliv má, tak ho rozhodně zmenšovat nechce.

Méně peněz do státní kasy by ale ekonomice samozřejmě prospělo, více by se točily peníze ve smysluplných rentabilních projektech, místo aby se utrácely za ptákoviny z hlav úředníků, které se dělají vždy jen na efekt a za rok se mohou vyhodit, protože se ukáže že smlouva s dodavatelem je nevýhodná a není rozumné v projektu pokračovat 🙂 a takhle se ve státní správě utápí peníze pořád dokola, je to šílená dojná kráva bez špetky přínosu. Čím méně peněz má, tím lépe, ale dobrovolně se peněz nevzdá.

Upravil/a: Vojta24

Treba si v prvom rade uvedomiť, koľko zbytočných výdajov ide na armádu. Chápem tie hlasy, že armáda je potrebná a podobne, ale je fakt, že výdavky na vojenskú techniku sa neustále zvyšujú a odoberajú sa z rezortov, kde ich využitie pre štát a hlavne jeho občanov boli dôležitejšie zdravotníctvo a školstvo…
Je smutnosmiešne, keď rozpočtové organizácie, ktoré vlastne sú financované štátom musia odvádzať daň z prijmu.

Instituteur tvrdí: „vládnou nám ale socialisté a komunisté, kteří veškeré příjmy hned utratí, sáhnou do rezerv a vykopou pěknou sekyru a diví se, že nejsi peníze“
ale aj keď bola u moci pravicová vláda robila to isté. Takže nerobme falošné polikárčenie, ale všetko je to o ľuďoch a ich pohľadu na štátnu ekonomiku.
Platiť dane nechcem, ale štát nech mi zabezpečí zdarma zdravotníctvo, školstvo, kultúru a iné životné podmienky a nezaujíma ma, kde na to štát zoberie finančné zdroje.

Jednu „maličkosť“ si mnohí starší, ktorí ako dospelí možno zažili 60-te roky a tí mladší, ktorých to zaujímalo, si v súvislosti s dneškom neuvedomili.
V 60-tych rokoch Menový fond pri finančnej pôžičke ČSSR dal aj rôzne podmienky. Medzi iným odložené splátky na dobu 30 rokov (splácanie vyšlo akurát na vznik samostatnej Českej republiky) Dodnes podobných finančných pôžičiek (s finančnými, hospodárskymi a politickými podmienkami) aj s odloženými splátkami bolo viac. A na ich splácanie ide aj časť daní. A hopsa v kešeni je diera, o ktorej nikto z občanov nevedel…

Upravil/a: led