Proč stále roste dluh ČR? Myslíte, že se někdy situace obrátí a půjdeme do plusu?

Nemyslím si a i přes své chabé makroekonomické znalosti jsem pochopil, že to ani není potřeba.

Nemyslím si. V určitém ohledu ani není cílem dluh mazat. Dlužníci a věřitelé tu budou nadále. Je třeba ovšem lépe hospodařit s penězi v tuzemsku, což se dosud nedaří.

Protože ekonomie je na zadlužování založena, ale není to dobře. Platí pro všechny státy.
Stát se to v budoucnu může a nejspíš i stane. ALE bude to záležet na schopnostech a kompetenci vlády a celéhé státu. V současných poměrech/systému to možné není.

Upravil/a: Gonfaloniér

Nepočítám s tím, že bychom šli někdy do plusu.
Ukažte mi stát/y, EU, vyspělé ekonomiky, který nemají dluhy.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/St%C3%A1tn%C3%AD_dluh
Namátkou info z r. 2017:
Srovnání dluhů největších ekonomik světa vztažená
k jejich ročnímu HDP
Typ dluhu USA Čína Rusko Eurozóna Japonsko
Veřejný dluh 120,00 % 46,20 % 17,00 % 89,20 % 250,40 %
Dluh domácností 79,40 % 44,40 % 13,50 % 58,60 % 62,50 %
Dluh firem 203,50 % 169,00 % 56,36 % 138,00 % 231,06 %

https://www.fi­nance.cz/494806-statni-dluhy/
USA
https://www.kur­zy.cz/zpravy/547884-us-celkove-zadluzeni-v-1q20-stouplo-o-11-7-na-55-9-bilionu-usd-cca-polovina-pripada-na-statni/

Třeba ti pomůže tento rozhovor. S Václavem Bendou,
mimo jiné, bývalým ředitelem Národního technického muzea.

Co slavíme? Nebo na co poukazujeme?? Na rozkradenou republiku… Rok 1968… vše jen oddálil… Po Listopadu byly zlikvidovány tisíce podniků a závodů.

V dělné skupině badatelů, Sekce regionálních dějin KSV (Klub společenských věd), z. s., máte na starosti dokumenty o zaniklých podnicích a závodech. Můžete být konkrétnější?
V rámci naší sekce, která čítá asi 120 spolupracov­níků, se věnuji podnikům zaniklým po listopadu 1989. Byly zlikvidovány většinou na základě požadavku Mezinárodního měnového fondu. K této problematice mám blízko, protože jsem dlouhá léta pracoval ve Výzkumném ústavu ČKD Praha od řadového výzkumníka po ředitele, a v letech 1985 až 1990 jako ředitel Národního technického muzea.

Týká se to podniků zaniklých v celém bývalém Československu? A také zemědělských podniků?
Bohužel, vzhledem k našim omezeným kapacitním možnostem jsme se zaměřili na podniky a závody na území České republiky, i když řadu podniků na území Slovenska sledujeme také. Jsou s tím neuvěřitelné problémy. Kamkoliv se obrátíme s prosbou o nahlédnutí do potřebných materiálů, setkáváme se s odpovědí, že to není možné, že všechno bylo skartováno. Navíc třeba územní struktura státu byla zásadně přeorganizována. To, co bylo v jednom kraji, tam už není a je to v jiném kraji, případně i ve více krajích.
Samozřejmě, zajímáme se i o zemědělské podniky družstevní i státní. Ty přece sehrály důležitou a významnou úlohu při ekonomickém rozvoji našeho státu.
To, co se odehrálo po listopadu 1989, založilo cestu naší země do podřízenosti, do koloniálního postavení, jak píše mj. ve své knize ekonomka Ilona Švihlíková. Tehdy se založil hospodářský úpadek České republiky, jehož následky jsou pro budoucnost této země katastrofální. Přitom žádná z vlád po roce 1989 se nesnažila tyto problémy řešit, ale podřizovala se jim. Vše probíhá pod pláštíkem, že jdeme po úspěšné cestě ke slibovanému blahobytu. Ovšem pravý opak je pravdou. Místo k blahobytu jdeme do koloniální podřízenosti.
Široké veřejnosti nejsou poskytovány potřebné hospodářské informace, které jsou nahrazovány lživou reklamou o tom, jak se mají občané České republiky dobře a budou se mít ještě lépe. Bohužel převážná část občanů tomu věří, o čemž svědčí výsledky voleb 2017. Svůj podíl na tom mají mnohé sdělovací prostředky, které občany klamou, a často i lžou. Nemluví pravdu o výkonnosti a kvalitě podniků, které tady fungovaly třeba i více než sto let, a mohly fungovat bez problémů dále, přesto zanikly.

Kde vidíte počátky takového klamání veřejnosti?
Počátky spadají prakticky do prvních dnů polistopadové změny. Připomínat mystifikační projevy Václava Havla je dnes asi zcela zbytečné. Důležité a málo známé bylo jednání vlády Československé federativní republiky s Mezinárodním měnovým fondem ve dnech 20. listopadu až 9. prosince 1990. Vláda ČSFR při tomto jednání podala žádost o poskytnutí finanční podpory od Mezinárodního měnového fondu. Šlo o úvěr v celkové výši 3,9 miliardy amerických dolarů.
Jak si vysvětlit, že v roce 1989 neměla ČSFR žádné dluhy a v roce 1990 žádala o půjčku téměř čtyři miliardy amerických dolarů?! Na co? Přičemž půjčka byla poskytnuta za podmínky, že budeme muset vrátit o 40 až 50 % více, než jsme si půjčili. Předtím jsme ovšem museli vstoupit do Mezinárodního měnového fondu, což nás stálo 0,85 miliardy amerických dolarů.
Otázkou je, co se stalo s tímto úvěrem. Určitě nebyl použit pro hospodářský růst naší země. Naopak museli jsme devalvovat obchodní kurz koruny vůči dolaru z původních 17 korun na 28 korun za 1 USD. Výsledkem bylo roztočení inflační spirály, především v důsledku zvýšení výdajů za dovoz surovin (např. ropy) a k vyvolanému přechodu na zúčtování ve volných měnách v obchodu se SSSR a dalšími státy RVHP.
Během roku 1991 byla postupně provedena úplná liberalizace v devizovém hospodářství a zahraničním obchodě. Toto omezení kontroly dovozu bylo prvním krokem, jímž zahraniční výrobci mohli vyřadit domácí konkurenci.
V tomtéž roce byla realizována úplná liberalizace cen. Došlo k drastickému zvýšení cen tepla, paliv, elektřiny a vody. Byly zrušeny všechny přímé rozpočtové dotace všem výrobním i zemědělským organizacím.

A který dluh máš na mysli? Vnitřní dluh – veřejný, který si stát půjčuje od občanů prostřednictvím např. dluhopisů, nebo dluh vůči jiným zemím? Neznám zemi, která by vnitřní dluh neměla a ČR v rámci EU je na tom ještě velmi dobře. Vzhledem k ekonomickým důsledkům pandemie je pravděpodobné, že vnitřní dluh ještě poroste, stejně jako v celé EU. Jak to bude dál, to už vědí jenom v Delfách.

Kvůli špatné vládě. Stát má miliardy z ČEZu, dříve se místo na vládu chodili řešit vládní záležitosti na ČEZ. Proč myslíte, že Babiš nesnáší bývalého ředitele ČEZ, a má na černém seznamu všechny, co mu přišli na oslavu do Londýna?
Vše by vyřešilo progresivní zdanění, ekonomové to ví již roky, i bohatí Američané volají po vyšším zdanění (např. Gates), ale současné vlády (=bohatí lidé) o tom nechtějí ani slyšet. Státní dluhy by neexistovaly, kdyby politici nevnímali veřejný rozpočet jako kořist, kterou mohou po volbách znásilnit. Dnešní vláda je v tomto ohledu nejhorší v historii ČR (rekordní schodek i za miliardových EU dotacích).

Předpokládám, že dotaz je na „státní dluh ČR“. U něj je klíčové, zda porovnáváme absolutní výši nebo jeho podíl k HDP (z důvodů srovnatelnosti mezi zeměmi se většinou uvádí podíl k HDP).
Absolutní výše státního dluhu ČR roste, protože každoroční státní rozpočty končí deficitem, které dluh navýší. Tak je to skoro ve všech zemích s několika výjimkami (např. Německo). V relativní míře u nás zadlužení (v porovnání k HDP) klesá, neboli HDP roste rychleji než dluh. To z pohledu většinového proudu makroekonomie deficity obhajuje státního rozpočtu.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/St%C3%A1tn%C3%AD_dluh­_%C4%8Ceska#V%C3%BDvo­j_st%C3%A1tn%C3%AD­ho_dluhu

Proč myslíte že každá vláda náš rozpočet zadlužuje ? Protože je populární rozdávat a rozhazovat.

Třeba teď od baculky Maláčové, bohužel blbé pokud jde o odpovědnost k vyrovnanému a hospodárnému státnímu rozpočtu. Každá vláda u moci hýří a utrácí, aby si tak zaplatila přízeň voličů, proto nikdy vyrovnaný rozpočet natož pak plusový mít nebudeme. Maláčová rozhodí prachy kam jen bude moct, a vždy ji bude fuk kde se na to vezme, klidně se ještě víc zadlužíme. Stejně se chová celé ANO které rozhazuje peníze firmám aby Babiš pomohl kamarádům kteří investovali do něčeho co teď hrozí bankrotem, třeba ten kámoš Jirka Šimáně, co vložil peníze do podílu čínských Smartwings, tomu nutně musí pár miliardami pomoct a tenhle žebrák co se nespokojí s menším obnosem než miliardou rozhodně nebude u Babiše poslední.

Upravil/a: Vojta24