Proč se říká seřvat na tři doby?

Vždy opakuji, že na Proč se nedá odpovědět.. Spíš – Jak asi vzniklo úsloví " seřvat na tři doby".

Domnívám se, že spojení „seřvat na dvě či tři doby“ souvisí s taktem, tedy s českým hláskovým systémem, výslovností skupiny slabik, které mají stejný slovní přízvuk. Ten se zhruba shoduje se slovem.

Takže délka taktu je daná jazykovou zvyklostí a souvisí s délkou slova. V češtině mají slova zpravidla 2.- 3 slabiky. Jasné je využití v poezii v rámci metrické výstavby verše. Stejně tak je to důležité i v mluvené řeči,
při tzv. verbálním frázování, důrazu atd.

Když někdo někoho seřve na dvě či tři doby, odvíjí se to od taktu, tedy délky slov, slovního přízvuku, od toho, která slova či jejich slabiky zdůrazňuje – začátek, střed nebo konec, tudíž i od intenzity „seřvání“. .

Samozřejmě jde o přenesený význam, který souvisí se zvukovou stránkou jazyka.

Protože tak je to rázně, jednoznačně. Startuje se na tři doby (Připravit, pozor, start), odpočítává se tři -dva -jedna, nebo kámen – nůžky – papír …

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Do­ba_%28hudba%29
Doplňuji:
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/A­erobn%C3%AD_cvi%­C4%8Den%C3%AD

Upravil/a: anonym

1. Neříká se na 3 doby, ale na 2 doby.
2. Protože raz-dva (vizte ty hudební doby od Čeňka Modrého ). Prostě a jednoduše – „šéf ho seřval raz-dva“ , nebo „šéf ho seřval na dvě doby“.