Stačilo nahlédnout do archivu, stejnou otázku jsem vložila.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaky-ma-puvod-rceni-jezkovy-voci

Ježkovy oči, ježčí oči
Ježčí oči jsou ideálně uzpůsobeny k nočnímu vidění. Podobně jako u dalších nočních zvířat odráží ježčí rohovka světlo v těch vlnových délkách, které nedokáže zpracovat. V praxi to znamená, že ježčí oči odrážejí světlo i poměrně malého světelného zdroje, třeba ohniště, i na dost velkou vzdálenost. Navíc jsou ježci údajně zvědaví a noční světla je přitahují podobně jako jejich potravu – různé můry a noční hmyz.

Ježka v noci neuvidíš, ale za to je ho dobře slyšet. Při chůzi hlučně našlapuje, funí apod. Může být, že dříve se často stávalo lidem sedícím nebo spícím u ohniště (třeba pasákům); že je tyto noční zvuky vylekaly, začali tedy pátrat po příčině hluku a když se rozhlíželi do tmy, spatřili to jediné, co se z ježka dalo uvidět – odraz jeho očí, a úlevně si oddechli: „To jsou jen ježkovy oči!“

Tak nějak mohlo, jak si myslím, vzniknout rčení „ježkovy oči“. S názorem S_M_Lomoze (Ježíšovy oči) moc nesouhlasím, protože nevysvětluje, že totéž „ježčí oči“ existují i v jiných jazycích, např. v němčině (Igel = ježek, Auge = oko, např.: Das Tageslicht brennt jetzt wie Feuer in den Igelaugen – doslova: noční světla teď září jako ohně v ježčích očích). V angličtině zase „hedgehog's eye“, tedy ježčí oko označuje oční vada (zakalené nebo hodně vypoulené oko).
http://langwe­il.info/index­.php/20060702538/Puc­tok-jezibaba-jezkovy-oci-a-kulovy.html
Doplňuji:
Ještě jsem zapomněla uvéstl, že u těchto úsloví se zpravidla nedovíme, kdo je jejich autorem či v které době vznikla. Proto existují různá vysvětlení..některá lze spojit do jednoho atd.

Že jde o spojení staré, uvádí i Rejzkův Etymologický slovník. i slovník Krameriův.

"Ježkovy oči – výraz vznikl jako tabu. V jazyce tabu vychází z primitivních představ o sepětí slova s podstatou věci samé:
např. vyslovení „pravého“ jména obávaného zvířete, nemoci ap. mohlo podle této představy nepříjemnou skutečnost přivolat či způsobit její mstu.

Proto jsou „pravá“ jména obávaných či posvátných věcí nahrazována různými „zastřenými“ pojmenováními.

Tak to bylo i u ježka – šlo o tzv. popisný pojem /tabuová odpověď) – např. ježkovy oči, ježčí rypák, přirození, kůže atd."

Název ježka se totiž odvozuje od ie kmene . *eǵhi- = ‘had, zmije’ varianta :užovka, :úhoř).

Šlo tedy zřejmě o tabuový název zvířete, které zabíjí hady. Možná kvůi tomu se lidé ježka báli stejně jako hada (hadí oči)… ale všechno jsem jen domněnky. Mohlo to tak být.

V románu (vydaném 1897) Za jeden hřích, román z vesnice, od spisovatelky
Anny Popelkové, jsou uvedená slova údivu „I pro ježkovy oči!" neustávala se divit Marjánka…"

Diskuse

Upravil/a: annas

Já se domnívám, že to mělo nahradit klasické zvolání „ježíšikriste“. To se zbožným okolo lidem nelíbilo a říkali: Neber boží jméno nadarmo.
No a kdysi někdo vyhrkl „Jež…“, zarazil se a dokončil to „…kovy oči“.

Podobných zmírněných lamentací a zaklení máme víc, např: kur…nikšopa, do pr…kýnka dubovýho, běž do Pr…čic

Spojení „ježkovy voči“ vyjadřuje podiv, údiv a nemá s ježky nic společného.
Jeho původ lze pravděpodobně vysvětlit takto: Někdo chtěl na znamení podivu
říci „ježíšikriste“, ale protože v dané situaci nebylo vhodné, aby vzal Boží
jméno do úst nadarmo, doplnil počáteční jež- tak, že vzniklo spojení ježkovy
oči. Proč právě „oči“ se dá jen těžko odvodit. Možná, že znáte i slovo
„krutibrko“, jehož vytvořením se lidé vyhnuli použití slova „krucifix“.
Odborně se takovéto výrazy označují jako zástupná pojmenování za tabuové
(zakázané) výrazy.

http://www.ptej­teseknihovny.cz/u­loziste/uog001/mes­tska-knihovna-usti-nad-orlici

Nesetkal jsem se s tím, že by se ježkovi říkalo voči. Jedna z verzí podobného rčení, tj. Ježkovy (v)oči, může souviset s chatrným a velmi nepříznivým stavem zraku Jaroslava Ježka.